Category Archives: Past Life Experiences

 Ležím na stole a sestřička mi nešikovně píchá injekci, abych usnula. Bolí to. Ptám se jí za jak dlouho usnu. Mám počítat do deseti, potom usnu. Ptám se, za jak dlouho půjdu nazpátek domů. Usínám. Jak usínám, tak vyskakuju z … Continue reading →

Cítím vibrace v těle, sedím v kabince letadla. Před sebou vidím otáčející se vrtuli, je pošmourno. Cítím tlak v očích, nemáme sluneční brýle, jenom obyčejné. Je to velice nepříjemné, bolí mě oči od koukání po obloze. Mám kožený oblek, na … Continue reading →

Původní stav Děj se odehrává mnoho tisíc let před naším letopočtem. Všude kolem mě je les. Jsem divoch a stojím na vrcholu skály. Pode mnou je údolí, okolo lesy, vlevo vodopád. Mám splnit zkoušku dospělosti. Nedokážu to. Všichni se na … Continue reading →

Ležím skrčená. Už je mi tepleji, vím jenom, že se mnou kdysi byl nějaký muž, co mě opustil. Už ani nevím jeho jméno. Jsem na sebe pyšná, že jsem dokázala tak dlouho sama přežít. Jsem už dlouho sama, není to … Continue reading →

Důsledek Děj se odehrává okolo roku 1 700 před našim letopočtem v Arábii. Jsem žena, je mi 18 let. Jsem u studny v poušti nedaleko nějakého města. Jsem velice hezká. Ten muž má zahalenou tvář bílou látkou, to kvůli písku. … Continue reading →

 Jsem shluk energie letící Kosmem. Vracím se z výzkumné cesty, na které jsem hledal podmínky vhodné pro materiální život. Ty jsem našel na Zemi. Mám protáhlý tvar a skládám se z jednotlivých částeček, které se v celku kmitavě pohybují. Vzhledem … Continue reading →

Původní stav Je sedmé století před naším letopočtem, pracuju jako otrok v dole. Byl jsem jako volák zajat ve válce a upadl jsem do otroctví. Lámeme kámen. Je to hrozná dřina. Je to bezduchá dřina, už vůbec nemůžu. Mám úplně … Continue reading →

První setkání Událost se odehrává strašně dávno. Jsem energie a pohybuji se vesmírem. Hraju si mezi hvězdama, skotačím. Jsem celej neklidnej vzrušením. Nemůžu se dočkat, až se narodím. Už se mám narodit, hrozně se na to těším. Mám z toho … Continue reading →

Strom Připadá mi, že padám ze židle. Ztrácím rovnováhu. Nevím jakým směrem sedím. Motá se mi hlava. Nic nevidím. Nevím kde mám těžiště.  Nevím jaké mám tělo. Každou chvilku a každý kousek mě to táhne jinam. Je to nějaká přitažlivost. … Continue reading →