Pavel Karpeta: Existují dvě cesty vedoucí k pochopení dění v naší pozemské realitě (4/7)

ZÁVĚREM K PRVNÍM TŘEM TEXTŮM VÁM CHCEME S TROCHOU HUMORU PRÁVĚ TEĎ
JÁ A MŮJ PEJSEK VYPRÁVĚT NÁŠ SPOLEČNÝ PŘÍBĚH
NEBRAŇTE SE NADSÁZCE, PROSÍM
TŘEBA JE PRAVDIVÁ

O tom, že jsme dva, už víte. Od jisté doby jsme už pořád spolu. Dnes a denně myslíme Já a můj bráška pejsek v dobrém rozmaru na všechny mé kolegy tam nahoře, kteří nám právě pomáhají s opravami toho domu, který je naším společným bydlištěm zde na Zemi. Klouby, záda a tak. Vůbec to nemají jednoduché. Protože když jsme se dříve se my dva neměli rádi, malý bráška si ve svém domě dělal, co chtěl a na jeho údržbu kašlal. Byl mladý a silný a šel z něho respekt a já neměl tehdy odvahu se mu do života motat.

Je fakt, že to dlouho zvládal na jedničku. Rozhodně nebyl žádné béčko. Tak do čtyřicítky se bráškovi pejskovi dařilo skvěle a já mohl být celkem v klidu. Aby ne. Když jsem mu někdy nabízel, že sejdu dolů a trochu mu s tím tady pomůžu, odbyl mne, že se nemám starat. Že prý to zvládne. Ať se mu do toho nepletu, že to je jeho parketa, je tu prý doma. A zdálo se, že to zvládá. Tak jsem byl docela rád, že se v té špíně tady dole nemusím hrabat. Ale říkal jsem si, sakra tenhle život je můj život, nemůže mi ho vzít. Moc klidu mi to nepřidalo.

Kolegové nahoře mi ale říkali : hele, nic si z toho nedělej. Teď tě nemusí, to je fakt. Cítí se pánem nad vaším společným životem a odmítá tě do něho pustit. Ale žádný strom neroste do nebe. Jednou si musí mladej rozbít čumák a pak s ním bude řeč, uvidíš. Tak jsem obvykle moc v tom domku s ním nebýval, seděl jsem s kolegy nahoře, popíjel kafe a koukal na holografické projekce ze stvoření světa.

A pak se to stalo. Až z toho bylo nevolno i mně. Najednou bum bác a hrad ze sirek, který můj brácha pejsek považoval za své životní dílo, se mu sesypal během chviličky. Byl z toho nejdříve pěkně v šoku a hezky zoufalý. Nevěděl si moc rady.

Využil jsem toho, slezu dolů k němu a říkám mu : hele pojďme do toho spolu. Půl napůl. Pomůžu ti s tím ! To ho naštvalo. Že mu jako nevěřím. že si myslím, že to nezvládl. Absolutně že nechce, prý ještě uvidím, co dokáže. Ale bylo na něm vidět, že se cítí pěkně blbě, že má pocit, že ho svět a lidi kolem zklamali a podrazili. No, stalo se z něj pěkně naštvané a zuřivé psisko. A ten dům byl jeho a já v něm jen podnájemník. Co jsem měl dělat ?.

Nezbylo než ho ještě chvíli nechat řádit, vždyť by mne to mohl pohrýzt vzteky. Řeknu vám, nikdy jsem ho neměl nějak extra rád a po tom všem jsem už vážně uvažoval, že to tady na Zemi zapíchnu a na všechno se vykašlu. Podrželi mne kolegové tam nahoře. Seď, my to zmáknem, říkali, uvidíš, co se bude dít.

A neměli to v těch asi deseti letech do jeho padesátky lehké. To psisko bylo v tom čase velmi vzpurné a svéhlavé. Cenilo zuby na všechny strany. Opravdu mi bylo trapně, když mým kamarádům tady nahoru vyštěkávalo, že se jim na to tady může v…., ať si to příště tady dole dělá někdo jiný. Našlo totiž někde v tom našem domě nějaké moje záznamy a nějaké duchovní dary, které jsem tam měl schované a leccos mu už docházelo.

A byl najednou velice chytrý ! Prý, že to by uměl každý, sedět tam někde pěkně s kafíčkem v klimatizovaném prostředí nějakého dispečinku a dívat se, jak se našinec tady dole trápí ! Takhle to říkával, ten pejsek, a myslel tím mne.

Ale zklidňoval se. Pomalu, ale přece. Začal s těmi dary experimentovat a viděl, co dříve neviděl. A jak šel rok za rokem, pochopil, že to pískoviště, které považoval za celý svět, je jen zanedbatelným zrnkem v písku ostatních pískovišť. Přestal si prostě myslet, že mu patří svět a že si s ním udělá, co chce. Nouze přece jen naučila i Dalibora housti.

A on prý na mně najednou, ať si to vezmu zpátky, co tam v tom domě objevil, že z toho jde strach. A ať prý se s ním o to tady dole i o ty ostatní starosti podělím, že už mu není dvacet a že na to sám nestačí. Prý to není pro jednoho, povídá. Na to by měli být dva. Nestačil jsem koukat. Dobře, říkám.

A začali jsme se pravidelně vídat a zvykat si na sebe. Byl k nepoznání, skromný, tichý, ten kdysi zlý hafan. Hledal jsem způsob, jak na něj. Podívej, cos udělal, říkám mu. Kdo to má teď uklízet, peskoval jsem ho. Čím více jsem ale strkal výsledky jeho řádění před oči, tím míň s ním byla řeč. Vrčel a říkal, že mu můžu… A tak to šlo pořád dokola. Bylo jasné, že to takhle nepůjde. Viděl jsem, že je nešťastný, cítí se provinile, má zlost na sebe a proto i na mne a na celý svět. Tak takhle s ní nehnu, to bylo jasné.

A pocítil jsem lítost a něco jako lásku. Poprvé v životě. Možná jsem měl být dřív přísnější a nebát se jeho vyceněných tesáků. Pak to nemuselo to dojít tak daleko. Kdysi z něj ale opravdu šla hrůza. Ale dnes je to nešťastný psí kluk, který vlastně neví kudy kam. Něco jako můj mladší brácha.

A tak jsem ho objal a řekl jsem, že už mu nikdy nebudu nic připomínat. Že mu odpouštím, jak se choval ke mně a že ty, kterým ublížil, poprosíme za odpuštění spolu. A že ho mám rád. A že s ním tady dole zůstanu. A ten svinčík uklidíme spolu, nabídl jsem mu. Ale už to nebude půl na půl. Vezmu to celý do svých rukou. A budeme všechno dělat spolu, ano ? A že… a taky, že… Hodně jsme si toho řekli.

Chvíli to trvalo. Už si nevěřil a byl rád, že mně má. Už nikdy sám, říkal. A měknul a nechal už hladit, ten psí brácha. A pak si to začal už docela užívat. Zajistil jsem, aby měl každý den dost žrádýlka do misky a aby mu ho žádný energetický vampýr nekradl. A začal jsem mu z kožichu vybírat kus po kuse blechy různých chybných emocionálních a mentálních vzorců, které mu tam nalezly v dětství z křovin, ve kterých se k dospělosti musel prodírat. A že jich tam bylo ! Dělalo mu to moc dobře a díval mi to najevo. I mně se lépe hladilo ho po srsti, když už tam ten humus neměl.

A tak jsme spolu pořád a baví nás to oba. Makáme i bavíme se, blbneme a smějeme. Přestal se bát a užívá si. Jsme úplně v pohodě a pohodu si tím přitahujeme i z okolního světa. Klukům v dispečinku jsem řekl, že se mi tady dole líbí a že je mi tu s ním konečně dobře. Že se vrátím, až jeho čas vyprší. Jen občas tam nahoru zaskočím na kus řeči a hup zase dolů. Potřebuje mne, můj pejsek. I já jeho potřebuji.

Ano, nakonec jsme k sobě našli cestu. On i Já. Našli jsme k sobě cestu právě způsobem, který vám v těchto textech přibližuji. Já jako duch ho mám rád, kluka pozemského, dříve tak uštěkaného. Bez něho bych přece přišel o tu srandu být tady. A on už mně taky může. Tak mu každý den mu posílám náklaďák své lásky za to, že na mne nezanevřel, dále se mnou spolupracuje a po této zemi nosí. A on mi snížil nájem a vytvořil mi ve svým domě nadstandardní podmínky. Díky ti, brácho pejsku !

TAK TOHLE JE O NÁS UŽ VŠECHNO. SNAD VÁM TO K NĚČEMU BUDE.
ALE POJĎME DÁLE, MÁME PRÁCI !

Ani dnes není mým cílem, abych kohokoli z vás něco učil či o něčem přesvědčoval. Opět vám jen chci poskytnout jen potřebné informace k tomu, aby jste nalézali a pokud možno našli sami sebe. Zmínil jsem se vám někdy o tom, že si svou práci představuji jako práci restaurátora v chrámu vašeho multidimenzionálního bytí ? Protože jen lehce, škrabkou či štětečkem, mám-li štěstí, že chcete spolupracovat, odkrývám to nejvzácnější, co je ve vás skryto. A víte, co je tam skryto ? Vy sami a pravda o tom, kým vlastně jste.

Hluboce respektuji vaše právo volby. Kliknutí myší je naprosto snadným aktem svobodné vůle pro ty z vás, kteří tajemství svého nitra znát nechcete.

Dnes vás zavedu do oblasti, která bývá v centru pozornosti mnoha různých doporučení z úst či pera lidí zabývajících se esoterikou a prací s energiemi. Protože rad a návodů, jak si vlastní energie chránit, jak energii udržet, jak vlastní auru energií naplnit, je mnoho přemnoho. Nechci je hodnotit. Kdo je vyzkoušel, ví své. Jen vám představím tu, která má svůj původ v hluboké znalosti možností živlové magie. Té magie, která mi byla před lety odkryta jako dar, který jsem si přinesl z hlubokých eonů své „nekonečné cesty“ tímto stvořením.

Protože právě starost o vlastní životní energie je druhou důležitou oblastí práce na oné úzké vnitřní cestě dovnitř sebe a je podmínkou dlouhodobé stabilizace vzájemné duální lásky obou skutečných bytostí v nás, tedy ega a ducha. Naše lidská aura je totiž vítaným zdrojem lehce nabyté energie pro ty z našeho okolí, kteří si z nějakého důvodu nechtějí či nemohou zajistit její dostatek pro svoji každodenní potřebu vlastní aktivitou.

Pro pochopení odstavců níže v tomto textu je nutno znát skutečnosti uvedené v textech 01 až 03 tohoto seriálu, které byly zde na webu uveřejněny již dříve. Doporučuji těm z vás, kdo je dosud neviděli, se k nim vrátit a seznámit se s nimi.

O energetickém vampýrismu hovoříme v případech, kdy se jedná o dlouhodobé jednostranné a nedobrovolné proudění energií z aury dané osoby ve prospěch energetického vampýra. Tento sice poměrně známý, ale z hlediska lidské psychiky obecně hodně podceňovaný problém je jednou z hlavních příčin řady v dnešní době rozšířených poruch psychického zdraví / sociální fóbie, depresivní stavy a migrény aj. /.

Četnost potřeby ochrany před energetickým vampýrismem je podle mé osobní zkušenosti z praktické práce s klienty prakticky stoprocentní. Dá se tedy říci, že po zvládnutí lásky k sobě samému či samé je druhou nezbytnou podmínkou pro další úspěšné řešení krizových životních stavů v životě lidském. Samozřejmě se ale ochrana před energetickým vampýrismem se skvěle uplatní u každého člověka, který dokáže pozitivně myslet a žít a je proto lovnou zvěří v hledáčku vampýrů ve svém okolí.

Pro úplnost je třeba se ještě zmínit o energetickém vampýrismu spojeném s fenoménem napojování se lidských duší bez těla na auru žijícího člověka. Tyto případy jsou rovněž časté a snad není člověka, u kterého by bez použití speciální vlastní ochrany několik i více těchto bytostí energeticky neparazitovalo. Je nutno ovšem říci, že celkově se jedná oproti klasickému energetickému vampýrismu o zatížení zanedbatelné a řeší se jen tehdy, když výše odběru životní energie přesahuje z nějakého důvodu únosnou mez. Sem patří například případy oficiální lékařskou vědou zvané jako „posttraumatický syndrom“ a jiné.

Speciálním případem pak jsou projevy energetického parazitismu bytostí hmotných a jemnohmotných úrovní nízkého spektra vibrací. Mnohdy je možno jejich energetické působení ztotožnit s působením skupin negativních mimozemských entit nacházejících se v našem hmotném a jemnohmotném okolí. V rovině kolektivního vědomí lidstva je jejich organizované působení již po tisíciletí pro nás vskutku fatální záležitostí. Lidstvo jako celek stojí vůči těmto subjektům v pozici jakéhosi chovného stáda v nevědomosti udržovaných jedinců, které je neustále podněcováno k produkci nízkovibračních kvant energií, jež jsou pak stahovány a k vlastní potřebě využívány těmi, kdož stojí v pozadí tohoto dění. Zní to neskutečně tvrdě, ale zatím je tomu stále ještě tak.

Na rovině vědomí jednotlivce je jejich působení v našich podmínkách z hlediska mých zkušeností naštěstí poměrně zřídkavé. Ale pokud existuje, je o to více pro psychiku, energetiku a zdraví daného člověka zdrcující. Nemám rád tyto případy, většinou je za nimi extrémně silná karma a možnost účinného zásahu je v případě zohlednění theurgického přístupu omezena. Tato oblast by stála za samostatný seriál a proto se jí zde zabývat nebudeme.

Dovolte mi ještě poznámečku k modernímu typu vampýra, který se do svých obětí naváží například na internetu. Tito lidé si vyberou nějakou skupinu lidí na dostupném serveru a úmyslně vchází do diskuse s názory, které mají ostatní tam zúčastněné šokovat, urazit či jinak rozhodit. Jejich jediným cílem je radostně shromaždovat energie rozhořčení, smutku a zklamání z rušení sváteční pohody podobně smýšlejících lidí v této skupině.

Vy, kdož tomu věnujete pozornost, víte, že je těchto lidí napadajících podobným způsobem ostatní je stále více a více. Jediná šance, jak o energii v tomto případě nepřijít a vampýra nesytit, je nenechat se tím v daném kolektivu rozhodit a nijak na tyto vstupy nereagovat. Pachatel, nezíská-li vaši pozornost a tím vaši energii, toho zanechá v souladu s působením jedinečného fenoménu uplatňujícího se v lidské psychice, o kterém níže hovořím jako o „zákonu magického odrazu“.

V popředí zájmů lidských vampýrů je životní energie. Skutečný vampýr může být člověk z našeho bezprostředního okolí, se kterým se stýkáme denně nebo v pravidelných intervalech. Tedy manžel, manželka, matka, tchyně, otec, tchán, jiný člen rodiny či šéf nebo někdo ze spolupracovníků v zaměstnání. Hovoříme o nich jako o tzv. „kontaktních vampýrech“.

Dalším typem vampýra, který nás s chutí připraví o energii, může být i člověk z davu v dopravním prostředku či při nákupech v supermarketu. O nich hovoříme jako o „anonymních vampýrech“. Anonymním vampýrem těžkého typu jsou dále trvale negativně naladění jedinci, kterým zásadně nikdo a nic nevyhoví. Nenávidí slunce za to, že svítí, déšť za to, že padá shůry, žádná houska není dost propečená a slyšíte je u televize řvát, že parlament stojí za h…. a je ho třeba rozpustit. Drží prostě po dvacet čtyři hodiny denně pomyslnou nůši s kuličkami negativity a rozhazují je do svého okolí na všechny, kdož mají tu smůlu nacházet se v jejich blízkosti.

Spektrum provedení útoku energetického působení vampýra na naši auru je značně široké. U kontaktních vampýrů od přímého verbálního nebo jemu na roveň postavenému výronu silné krátkodobé emocionální a myšlenkové negativity vůči nám jako osobě či skupině osob, ke které patříme, po tenounký stálý pramínek nevůle a zášti vůči nám emitovaný podvědomě po mnohdy celých dvacet čtyři hodin denně. U anonymního vampýra od jednorázového, ale intenzivního působení při náhodném setkání až po střádání drobků našich energií přes ony rozhazované kuličky.

U „kontaktních vampýrů“ jde mnohdy o kombinaci obou způsobů a v podstatě nezáleží na vzdálenosti, která vás od něj dělí.

Energetický vampýrismus kvete mezi lidmi jako květy šeříku v máji. Jenže na rozdíl od šeříku vampýrismus kvete plný počet dnů v roce. Oč tedy vlastně jde a co se s tím dá dělat ?

Začněme schematickým pohledem na základní energetiku člověka. Žijící člověk v inkarnaci má dva zdroje, ze kterých čerpá energii k životu. Má k dispozici jakýsi „chemický reaktor”, jak bychom mohli přeneseně nazvat žaludek a celý trávicí trakt fyzického těla. To je první a základní zdroj naší energie. Pak je tu druhý, jemnější zdroj. Tím jsou energie prostředí, ve kterém žijeme, tedy zejména energie Slunce, přírody a záření hvězd.

Tuto energii nazvěme energií „radosti ze života“. Je všude kolem nás. Jsme v této energii stále ponořeni jako ryby v oceánu. Pokud ji chceme přijímat, děje se to tak, že pozitivně naladěni si ji vědomě / ale i nevědomě / necháváme za příznivých okolností proudit svojí aurou a přijímáme ji svými čakrami. Podíl každého tohoto druhu energetické “výživy” na celkovém “jídelníčku” u jednotlivého člověka je různý a souvisí s parametry „filtru“ duše a z toho se odvíjejícího vztahu k lásky sobě, přírodě a životu a lidem kolem sebe vůbec.

Hodně přízemní lidé si vystačí z větší části s hmotnou stravou, lidé více duchovně ladění potřebují zase pravidelný vyšší přísun oné jemné energie druhého typu. Potřeba toho kterého druhu energetického příjmu v průběhu života je dána stupněm probuzení ducha v duši a je dále v určitém rozmezí závislá na věku, způsobu života a konkrétní životní situaci člověka v daném životním období. Ale ani plně hmotný člověk si zdaleka nevystačí jen s energií svého “chemického reaktoru”. Bez energií „radosti ze života“ prostě není možno ani v krátkodobém výhledu kvalitně žít.

Nepochybuji, že v mém popisu lidí více či méně náchylných k praktikování energetického vampýrismu zřetelně opět vidíte onu linii rozvrstvení lidí kolem nás podle toho, nakolik se v jejich „denním vědomí“ prosazuje vědomí ducha nebo vědomí ega. Pokud tomu rozumíte tak, že se energetičtí vampýři rekrutují převážně z řad těch, kdož mají mnohem blíže k egu, rozumíte tomu správně. Ale samozřejmě suchá je teorie a nádherně rozvitá je skutečnost každodenního života.

Ideálními typy energetických vampýrů se stávají lidé bez rozdílu pohlaví, kteří přicházejí do inkarnace z jemnohmotných sfér, v nichž je poměrně vyšší počet zatěžujících „olůvek“ na duši běžnou normou. Těžký energetický vampýr je obvykle stále nespokojený, často zlostný, mrzutý člověk s poměrně omezenými hmotnými zájmy, pro něhož je získávání energií vyšších vibrací pro vlastní potřebu z jeho vlastního pohledu zbytečnou ztrátou času. Je jich mezi námi dnes neskutečně mnoho.

Lze mezi ně zařadit mnohé nezaměstnané obávající se svého příštího údělu, lidi sice zaměstnané, ale strachující se o svou práci, lidi obtížně snášející stárnutí a stáří, lidi v partnerských, zdravotních a finančních problémech. Ale i lidi dobře situované, kteří žijí neustále ve strachu z toho, aby o nastřádané majetky nepřišli a kteří se svojí negativitou vůči okolí snaží chránit svoji pozici ve společnosti.

Jsou to prostě lidé jakkoli nespokojení se svým životem a hlavně : lidé, kteří se nemají rádi a proto mají velké výhrady k životu, který je jim dáno vést, ke světu, ve kterém žijí a k lidem, kteří je obklopují.

Jsou ovšem chvíle, kdy kdokoli i z těch normálně energeticky fungujících lidí cítí potřebu „cucat“ cizí energie. Tendence stát se alespoň na chvíli vampýrem na úkor energetických rezerv lidí v našem okolí zesiluje vždy, pokud se člověk právě setkává s nepříznivými životními podmínkami, jakými jsou nemoc, finanční nouze, osamělost, ztráta práce či společenského postavení. Za těchto okolností se tato tendence s vysokou pravděpodobností prosadí i u duchovně poměrně vyspělých, „olůvky“ nijak zvlášť nezatížených lidí.

I zde je příčinou absence lásky k sobě samému daná pocitem selhání, který je obvykle promítán alespoň zčásti do okolního světa a prezentován dosud nekultivovaným lidským egem jako vadné chování okolí vůči sobě. Neláska k sobě je pro energetický vampýrismus signifikantní s prakticky stoprocentní účinností.

Lidé propadlí energetickému vampýrismu se uzavírají do sebe a kladou mezi sebe a okolní svět a jeho pozitivní energie vlastní myslí a cítěním vybudovanou hráz. Hráz, skrze kterou k nim ony energie „radosti ze života“ nedokáží proniknout: Tato hráz je budována pocity strachu, nespokojenosti, ublíženosti, zklamání, ponížení, často i arogance, zlosti a vzteku vůči sobě, životu, světu a okolí. Jsou přítomny i silné pocity nelásky a často i podvědomé touhy uniknout z reality tohoto světa.

Jako příklad obvykle uvádím rozdíl v přístupu k energiím okolí u dvou mužů, který mohou realizovat při cestě do hospody. Potřeba vypít si pivo je sice spojuje, ale jinak mohou tuto nádhernou mužskou potřebu naplňovat zcela rozdílným způsobem.

Ten, který si chce k pivu dát chuťovku v podobě nádherných energií radosti ze života, od prvního kroku vypouští své denní starosti a na své cestě vnímá pozitivně své okolí. Nechává jeho energie do sebe vstupovat a ve svém nitru je prožívá s radostí. Ptáček, kočička, kvetoucí keř, ztepilý smrk či pozadí hezké dívky a svit hvězd nad hlavou na zpáteční cestě mu přináší do jeho energetického systému nádheru, o kterou je ochuzen jeho kolega od vedlejšího stolu.

Ten kolega, který pojal cestu na pivo nikoli jako radostnou příležitost, ale jako sice nutnou, ale obtížnou záležitost, se kterou se musí smířit. A kráčí celou cestu jakoby uzavřen v tunelu svého nezájmu o okolí a energie, které mu toto okolí může poskytnou. I pozadí krásné dívky nevnímá jako radostný zážitek, ale mrzuté připomenutí skutečnosti, že jeho žena doma má své pozadí již násobně větší a proto méně krásné.

Nutně temně zabarvená a hutná psychika takového člověka, který se svému okolí uzavírá, jemné energie ze Slunce, přírody a z hvězd nepřijímá a musí je něčím nahradit. Takový člověk se proto zaměří se na své okolí a nutí na vybraný objekt, aby se vzdal určité dávky svých vlastních vysokých energií pro potřebu energetického vampýra.

A tak tento vampýr z nezbytí / ovšem podloženého vlastním nesprávným přístupem k sobě a světu kole / začíná zneužívat energií lásky, soucitu či touhy pomoci ze strany blízkých osob, které jsou vůči němu energeticky otevřeny, protože vampýra jako bytost buď milují, jsou na něm závislí nebo jinak se pohybují v jeho blízkosti. Je ironií života, že nejčastěji doplácí na útoky energetického vampýra ti lidé, kteří se nevědomky díky určité citové vazbě jejich energetickému vampýrství otevírají ve víře, že dají-li ze sebe co nejvíce dobrého, vše se vyřeší. Opak bývá pravdou.

Mnohdy bývá našemu vampýrovi takto získané energie málo a napadá stále širší okruh lidí kolem sebe. Právě proto je téměř pravidlem, že k nejtěžším projevům vampýrismu dochází v rámci rodiny mezi jejich rodinnými příslušníky, na pracovišti, případně v úzkém okolí známých a sousedů.

Pokud přirovnáme spektrum energií potřebných k našemu život zde na Zemi k barvám duhy, pak energie větší části spektra / červená, žlutá, zelená, tmavě modrá / je přítomna v hmotné stravě. Energie nejjemnější, světlounce modrá a fialová, tu ve stravě nenajdete.

Tuto energii rozhodně nemůže člověk nahradit např. dvěma kuřecími či vepřovými řízky denně navíc. Energetický vampýr prostě hladoví po oné energii a dobře ví, jak to udělat, aby ji dostal právě v té podobě, jak ji potřebuje. Prostě na nás zaútočí v osobním styku, písemně či telefonem nebo jinak určitou dávkou verbální či myšlenkové negativity a srazí nás z výšin naší pohody a dobré nálady dolů.

Řekněme si, co se v takovém případě děje. Vampýr nás, svou vyhlédnutou oběť ve chvíli, kdy to obvykle nejméně čekáme, zasáhne slovem, větou, ošklivým činem. Protože se v naprosté většině případů jedná o opakované útoky, my jen nevěřícně koukáme a divíme se tomu, kde se to v tom druhém pořád bere a proč to dělá. Naše dobrá nálada je pryč a zmocňuje se nás zděšení. Co se to zase děje, co zas ten druhý proti nám má, co mu vadí, proč to vlastně dělá ? Copak jsem zase neudělal/a/ dobře, co mi zase vyčítá, copak to nikdy neskončí ? Kde je láska, která nás spojovala ? Kde je normální lidská slušnost ?

A zalije nás lítost nad tím, proč se to vlastně děje a jak s tím máme žít. A smutek a nepochopení toho, jak může někdo být tak zlý a nepřející. Naprosto jasným příznakem úniku naší energie je situace, kdy se cítíme chováním vampýra takzvaně rozhozeni.

A to je chvíle, na kterou energetický vampýr čeká. Naše krásné energie pod tlakem vampýrovy negativity sníží své vibrace a tím se pro něj stávají žádoucí potravou. Protože ve chvíli, kdy jsme takto zasaženi a rozhozeni, pod tlakem nám vnucených negativních pocitů klesají vibrace oněch nádherných energií, které v sobě máme a my je začínáme ze své aury vylučovat jako temnější a hutnější energie zklamání, zármutku, nepochopení, mnohdy i naštvání a zlosti.

A tyto energie nám vytékají z aury v hojném množství a energetický vampýr natahuje svá nehmotná chapadla a saje a saje.

Protože energetický vampýr je v nízkých vibracích jako doma, jsou pro něj přesně tím ořechovým, čím se vyživuje a čím dále podporuje svůj sobecký přístup ke svému okolí. Samozřejmě, vše se to děje na jemnějších úrovních reality a ani vy ani on si toho obvykle nejste vědomi. Prostě ani oběť, ani upír si na vědomé úrovni neuvědomuje, že jeden je zneužíván a druhý to, že zneužívá. Ale děje se to a funguje to přímo skvěle.

To, že ten, kdo se sytí naší energií, je již nasycen, poznáme lehce. Celou dobu se na nás zlobí, útočí, doráží, až dosáhne svého a pořádně nás rozhodí. Pak se nasytí a najednou šmytec, jako když utne. Třeba se i usměje a dělá, že ho to už přešlo a snaží se být zase dobrý.

A dělá to proto, aby na těch pár chvil, po které je energeticky nasycen, nám dal možnost se trochu energeticky zregenerovat. Aby poté, kdy opět zaútočí, mohl dostat svou novou dávku. Energetický vampýr nás nechce zničit a nechce také o nás přijít. Využívá nás jen jako snadno dostupný zdroj své oblíbené vibračně upravené energie k vlastnímu použití. Nenapíná proto naši trpělivost nad únosnou míru, abychom se nerozhodli odejít z jeho dosahu. Protože by si musel pracně hledat jiný zdroj energie.

A tak se to opakuje stále dokola. Když je energetický vampýr nasycen, nastává pauza. A my se ulehčením vracíme na nějakou dobu ke své lepší náladě s nadějí, že to zlé je pryč. Vrátíme se ke své sluníčkové náladě, opět se plníme energií Slunce, přírody a vesmíru, které máme po jeho útoku hodně zapotřebí. Čerpáme to čisté a doufáme, že už bude klid. A vampýr na nevědomé rovině sleduje náš energetický stav a když zjistí, že nastal jeho čas, pak si nás otevře zase nějakým způsobem sobě vlastním podobně jako energetickou konzervu.

Uvědomte si prosím, že vaše vědomí ducha je zodpovědné za vše, co se děje ve vašem společném domě. Vy jako duch svému egu / pejskovi / svojí energií lásky, kterou mu již dáváte, konečně sypete plnou misku granulí nejlepší kvality, aby vám nestrádal hlady. Ale zároveň je vaší povinností jako ducha se postarat o to, aby váš společný dům měl uzamčené dveře a nebyly někde rozbité okenní tabulky. Protože těmi mu vlastně do vašeho domu lezou cizí pejsci / ega jiných lidí / a kradou mu žrádýlko z misky / jeho životní energii /. Takže ochrana vlastních životních energií je vaším výsostným právem a vaší povinností !

Ještě vás chci upozornit na určitý aspekt dějů ve vztazích mezi vampýrem a tím, kdo je jeho obětí. Totiž ten, kdo je léta energetickým vampýrem zneužíván, může být veden v případě neřešení situace k tomu, že se sám vampýrem stane. Závislost toho, kdo nám stahuje naši energii, na stahované energii totiž narůstá jako u každé závislosti. Energetický vampýr na nás útočí stále častěji a ve stále kratších intervalech. Postupně nám dává stále méně možností k regeneraci našich vlastních sil.

Až nakonec i my ve svém zoufalství z nedostatku vlastních energií si případně najdeme ve svém okolí nějakou slabou na sobě závislou bytost a zahájíme činnost směřující k odebrání životní energie této bytosti. A ty z obětí energetického vampýra, které nejdou cestou takto vyvolaného vlastního sekundárního vampýrismu, na to doplácejí vlastním zdravím. Chybějící energie se dlouhodobě v těle někde zcela jistě projeví.

Jak se můžeme před energetickým vampýrem chránit ? Pokud identifikujeme svého partnera nebo jiného blízkého člověka ze svého okolí jako energetického vampýra, musíme si uvědomit, že nemá cenu třeba s vytištěnými stránkami tohoto povídání mu dělat přednášku o škodlivosti či nevhodnosti energetického vampýrismu.

Každý energetický vampýr je jako narkoman, který je zvyklý na svůj příděl vašich energií a ty jsou pro něj drogou. Třeba by i slíbil změnu svého chování, svůj slib nedodrží. Jediná cesta, jak ho léčit, je jako u každého narkomana : vzít mu jeho drogu, nedopustit, aby se dostala do jeho dosahu. To ovšem znamená, že mu my sami nesmíme dát šanci se k naší energii dostat. Tudíž se musíme začít chovat jinak než dosud.

Tady totiž platí pravidlo, které má váhu jednoho ze základních zákonů lidské psychiky : k zastavení energetického vampýra či k jeho vyléčení nemůžeme nikdy změnit jeho. Takhle to prostě nefunguje. Musíme změnit přístup k sobě samým a svůj přístup k vlastním energiím. Pokud se vám podle poslední věty zdá, že jsme opět u nutnosti provést vlastní vnitřní změnu a začít láskou k sobě, máte pravdu.

Uveďme si konkrétní příklad na vzorovém případu princip fungování ochrany před energetickým vampýrem. Třináctiletá dívka se ve škole stane obětí šikany ze strany spolužáka. Prostě se mu líbí a on nevěda, jak jí to dát najevo, sáhne k náhradnímu řešení, jak její pozornost získat. Donese si z domu dětskou bambitku a naláduje do ní černou pryžovou kuličku. A když si ona dívka otočená k němu zády povídá se spolužačkami, vystřelí a zasáhne ji někam do oněch půvabných míst, kde její záda přestávají mít slušný název a kde to hezky zabolí.

Dívka se k němu v šoku otočí a vyčítavě s výčitkou v hlase říká : au, proč to prosím tě děláš ? Je z jeho chování rozhozena a energie jí bezpečně uniká. A onen spolužák si mne ruce radostí nad zdarem svého počínání a jeho radost je z nevědomé roviny způsobována právě přijímáním dívkou ztracené energie. Divíte se, že své pokusy bude opakovat, kdykoli pocítí energetický hlad po pozornosti té dívky ? Jakou má ta dívka možnost se chránit ?

Doporučil bych dívce pořídit si z domu velkou pokličku na nádobí a mít ji neustále při sobě. Když ji kamarádky upozorní, že se onen opět chlapec chystá k výstřelu, rychle se otočí a nastaví onu pokličku. Kulička se odrazí a trefí útočníka do nosu. Když se to útočníkovi stane i podruhé nebo potřetí, jak dlouho ještě bude mít chuť za cenu vlastního zranění svůj čin opakovat ?.

Magie je prastará věda o energiích a zacházení s nimi. Výraz „zákon magického odrazu“ se týká právě situace, kdy negativita útočníka / ona černá kulička z dětské bambitky / naráží na připravenou ochranu / poklička / a zpětně se vrací k útočníkovi, aby ho odrazem zranila. Přirozeně samotná metoda fungující spolehlivě v praktickém životě musí pokrýt ochranu celé aury po dvacet čtyři hodiny denně, protože nikdo nemá tolik informací ze svého okolí, aby mohl předpokládat, kdy a odkud negativní energie k němu směřuje.

Pravá magická bariéra, která je zcela funkční, musí splňovat určité předpoklady, které nejsou součástí tohoto textu. Funguje stoprocentně a mohu její používání všem víc než doporučit. Při zajištění její funkčnosti je třeba detailně pochopit a respektovat způsoby práce se živlovými energiemi do všech důsledků a nepodcenit žádný ze tří základních prvků, který tuto bariéru tvoří. Vše patří do oblasti tzv. „bílé magie“ a zárukou transparentnosti vašeho počínání vůči zákonům Univerza je vám vaše právo a povinnost chránit energie toho, kdo je pro vás tím nejdůležitějším člověkem na světě.

Jsem si naprosto jist, že vy, kdož již víte nebo tušíte, že tím nejdůležitějším člověkem pro vás je ten, který hostí v tomto životě vašeho ducha v sobě, nebudete mít o správnosti svého počínání žádných pochyb.

Řekněme si něco obecně o nutných podmínkách, který při používání magické ochranné bariéry musí uživatel k její dokonalé funkci naplnit. Uvedené zásady můžete vy, kdož jim správně porozumíte, využít i v běžné denní praxi bez znalosti tvorby bariéry k zvýšení odolnosti své psychiky před únikem energií v kontaktu s okolím.

Základním předpokladem pro fungování bariéry je myšlenková kázeň. O vlastní schopnosti tuto bariéru vytvořit tak, aby dokonale splnila svůj účel, nesmíte pochybovat. Pochybnosti odstraníte ale jen tehdy, když před touto prací na sobě zvládnete stejně dokonale lásku k sobě v její pravé podobě. Protože pochybnosti o čemkoli ve vás má vždy vědomí hmotného těla, pokud s ním své záměry jako duch nekonzultujete a necháte ho v pochybnostech o účelu celé akce / viz texty 01,02,03 /.

Samotnou bariéru musíte s sebou také „nosit“ a být si jí v každém okamžiku vědomi, jakož i pevně přesvědčeni, že vás v jakékoliv situaci před tušeným či netušeným útokem ochrání.

Samotné „nošení“ bariéry představuje nutnost uvědomovat si alespoň okrajově v každém okamžiku existenci bariéry a vyžaduje víru v její schopnost nás ochránit. Má to přirozenou souvislost se silou naší myšlenky. Neškolená lidská mysl navíc zmítána rozpory mezi nemilujícím duchen a nemilovaným tělem tuto koncentrační schopnost nemá a mít nemůže. Proto jen výjimečně může dokonale bariéra fungovat tomu, kdo se dříve nenaučí mít rád sám sebe.

Další podmínkou je, že se definitivně odnaučíte zlozvyku přejatému z praktikování hmotné podmíněné lásky nechat se vtahovat do emocí jiných lidí kolem vás. Při zatažení do emoci někoho jiného vystupujete z existující bariéry a stáváte se opět zranitelnými. Pro práci s ochrannou energetickou bariérou vám také doporučím dnes již zapomenuté mentální postupy pro běžné životní situace, které jsou nesmírně účinné a z pohledu vaší energetiky velmi úsporné.

Z existující bariéry také není dovoleno emitovat negativní energii vůči okolí. Pokud jste vůči komukoli negativní, tj. vypadnete ze stavu lásky k sobě a tudíž i bližnímu svému, bariéra se po dobu tohoto excesu rozpadá a ponechává vás bez ochrany.

Pokud si onu bariéru neděláme a setkáme se s člověkem, který nám obvykle stahuje energie, jsme si toho vědomi a očekáváme či se dokonce obáváme, že se to opět může opakovat. A to, že to svojí myslí a citem očekáváme, čili vysíláme tuto myšlenku do svého okolí a k našemu vampýrovi, vede k tomu, že se nám to s vysokou pravděpodobností stane. Pokud ale ve chvíli setkání s vampýrem ještě zesílíme soustředění na fakt, že bariéru máme a že nás chrání, naše myšlenkové nastavení působí právě jako hráz proti negativitě vampýra a v případě, že přesto svůj útok realizuje, zvládáme ho snadno a s úsměvem.

Podobně je to s nutností chovat se tak, abychom se nenechali vtahovat do emocí jiných lidí. Kolikráte v našem životě lidském se opakuje podobná situace ! Přibližme si obvyklý průběh, který si můžete rozšířit na celé spektrum podobných případů vztahů mezi lidmi. Vaše kamarádka se pohádá doma s manželem a oba na sebe nahází ošatku negativní energie. Muž s ní odejde podle své letory k mamince či do hospody a tam se jí nějak zbaví.

Kamarádka ale vezme telefon a zavolá právě vám. A pozve se k vám na kafe. Tak sedíte proti sobě v křesílcích a na stolečku mezi vámi stojí vedle dvou kouřících šálků kávy i ošatka s onou negativní energií. A hraje se hra o to, zda ji přijmete a zda se jí tedy vaše kamarádka zbaví. Zatím jste většinou tuto hru prohrávala. Ponořila jste se cele do líčení průběhu konfliktu ze strany kamarádky a do návrhů, jak to vyřešit, že jste si ani nevšimla, že ve chvíli, kdy ona kamarádka posílena a uklidněna odchází, ošatka s negativitou se stala vašim majetkem. A vy pak po zbytek dne zpracováváte onu negativitu a váš klid a pohoda a s ní u odpovídající množství vaší cenné životní energie je nenávratně pro tento a mnohdy i pro další dny pryč.

Tohle prostě myslí nepochopíte. Tohle si musíte dát příležitost prožít. A tohle dokáží lidé, jejichž vibrace vědomí se mimo inkarnaci již hodně blíží oné hladině oceánu, jak se o ní v minulých textech zmiňuji.

Vzpomínám si na případ paní, která do mé poradny přišla o berličkách. Měla doporučení od své známé, že jí mohu pomoci. Po krátkém rozboru situace bylo zřejmé, že dlouholeté soužití s manželem, silným energetickým vampýrem, ji vzalo za ta léta tolik energie, že se to začalo u ní projevovat na jejím schopnosti normálního pohybu. Neměla prostě sebe, svůj život ani tento svět ráda a její vědomí těla / ego / trpící neláskou vlastního ducha a tím i silnou energetickou podvyživeností v důsledku manželova vampýrismu přestalo vkládat svoji pozornost do udržování kosterního a svalového aparátu, který ji po téhle nemilované Zemi nosil.

Nastínil jsem jí možnou cestu jak z toho ven. Když jsem ji upozornil na nutnost zvládnout lásku k sobě, naslouchala, ale bylo vidět, že jí to celkem neoslovilo. A když jsem jí naznačil, že pak zvládne bariéru a skryta za ní začne zvládat manželovo chování a zůstane při jeho výpadech v klidu a tyto výpady naopak ustanou, nevydržela dále poslouchat a říká : víte, co vy po mně vlastně chcete ? Vy chcete, abych ho měla ráda a nerozčilovala se s ním ! Ale to já nechci ! Já se s ním musím hádat, to jinak nejde, rozumíte ?

Omluvil jsem se jí a navrhl, abychom spolu strávený čas považovali za příjemnou výměnu názorů. Nebyla ještě připravena jít cestou vnitřní změny. Stále ještě příliš toužila si prožívat své emoce a nechtěla se jich vzdát.

Bude vás zajímat jakýsi vedlejší účinek uplatnění bariéry u žen, které si přišly ke mně vyřešit své problémy a shodou okolností byly učitelkami na úrovni základní školy. Spontánně uvádějí jako vedlejší účinek praktikování své bariéry to, že děti v jejich hodinách zlobí mnohem méně a takřka vůbec. Dokonce tak, že se to stává předmětem závisti okolí a dobrého hodnocení nadřízených. Důvody takovéto změny chování dětí si jistě odvodíte sami.

Bude vás zajímat můj pohled na tolik rozšířenou vážnou chorobu, jakou bezpochyby nádorové onemocnění obecně je. Pokud své vědomí těla / ego / po léta nemilujete a až příliš svou energií plýtváte pro jiné na úkor toho, kdo je vaším nejdůležitějším člověkem, stane se vám, že onen pro vás nejdůležitější člověk dojde k názoru, že je lépe sama sebe zničit než dále trpět s tím pitomcem duchem, který na něj kašle. A vědomí těla samo spustí sebedestrukční program.

Případů, kdy naprosto nevědomky, ale při zcela dobrovolně sponzorujete energeticky své okolí, bych vám mohl uvést na tucty. V každém případě se postupně můžete dostat, pokud již nejste, do energetické nouze a problémů se svým psychickým a později i fyzickým zdravím v důsledku „podvyživenosti“ vlastní životní energií.

Změňte své chování a uvědomte si, že energii, s kterou tak marnotratně zacházíte, potřebuje právě ten, kdo je pro vás nejdůležitějším člověkem. Tedy vaše vlastní fyzické tělo, ten člověk, který vás po této zemi jako ducha nosí. A chraňte mu ji, tu energii. Budete překvapeni, kterak se váš život ze dne na den změní.

Doslova ze dne na den poznáte, jak je krásné žít, když na vás nikdo neútočí a vy svůj život zvládáte s úsměvem. Pokud budete skutečně důslední, stane se tento stav trvalým.

Dostávám dotazy mladých žen, které jsou v práci terčem energetických útoků svých nadřízených. Ptají se, zda uplatnění bariéry v jejich vztahu k šéfovi nepovede ke zhoršení jejich osobního hodnocení a nakonec ke ztrátě práce. Rozhodně nikoli, tohle riziko je vyloučeno.

Způsob uplatnění bariéry je naprosto spolehlivý a účinný. Energetický vampýr vnímá svoji neschopnost prorazit silou své negativity vaši bariéru jako důkaz vaší síly a naučí se vás prostě respektovat.

Ego útočníka vždy respektuje sílu, nemluvě o tom, že v případě opačného postoje je zraňováno vlastní negativitou, což je pro něj bolestné. Dokonale to funguje i vůči životnímu partnerovi, tchyni či rodičům.

Pokud je vaše aura nechráněna proti útokům energetických vampýrů, je v ní neustále přítomna energie negativity. Pokud je v auře přítomna negativita, vaše čakry se sice částečně uzavírají, aby do nich negativita neproudila ve velkém. Ale čakry nedokáží dokonale odfiltrovat ony potřebné energie „radosti ze života“ od oněch negativních a tak se ona „temná“ energie v čakře hromadí a proniká do orgánů fyzického těla s čakrou spojených. I to je jeden z důvodů, proč po letech naše tělo začíná být psychicky a později i fyzicky nemocné.

Zavírání čaker má přirozeně dopad do energetické rovnováhy člověka a mnohdy silně ovlivňuje jeho psychiku. Například klesá intuice, rovněž tvůrčí schopnost skrze šestou čakru, jakož i uzavírání páté čakry nese s sebou problémy v komunikaci s okolím.

Vynikající výsledky praktikování této ochrany před útoky energetických vampýrů je možno proto prakticky zdvojnásobit stahováním vysoce pozitivních energií do aury bez nebezpečí, že nám budou z ní při realizované ochraně bariérou nějak zcizovány. Svým klientům doporučuji mentální stahování některého typu energií, nejlépe energií Světla. Mentální způsob stahování má nespornou přednost oproti jiným způsobům v tom, že akumuluje za neuvěřitelně krátkou dobu cca 30 sekund v auře člověka naprosté maximum dané energie.

Samotná přítomnost energií Světla ve vaší auře vede k tomu, že každá z čaker z něj čerpá sobě vlastní energetické spektrum a postupně ho natahuje do orgánů fyzického těla, odkud vytlačuje po troškách tam dříve uložené negativní energie. Přímý, byť v čase pozvolný důsledek na naše zdraví je nasnadě.

Stahování Světla do vaší aury má další příznivé důsledky pro váš život. Prvním z nich je obecně vyzařování energie Světla z vaší aury. Pokud si pravidelně stahujete Světlo a chráníte ho před rozkrádáním, stanete se jeho nositelem tady na Zemi. Světlo ve vaší auře dále odradí od pokusů o kontakt ty ve vašem okolí, kdož by byli dříve, než jste začali praktikovat bariéru, v pozici možných energetických vampýrů. Podobně jako když havěť hemžící se pod zvednutým kamenem vystavíte přímému světlu, se vampýři, zvyklí na temné energie nižších vibrací, dále od vás odtáhnou. Naopak ti, kdož touží po Světle, budete k sobě silně přitahovat.

Energii Světla stažené mentálně do aury jednou denně také máte možnost bez problémů transformovat na vlastní životní energii a spotřebovávat ji v průběhu dne pro své životní aktivity. Na nasycení životními energiemi si rychle zvyknete a zvládnete v průběhu dne věci, o kterých se vám dříve ani nezdálo.

Třetím způsobem použití stahované energie Světla je pomoc lidem kolem vás. Prostě všude tam, kde jste dříve dávali svoji vlastní životní energii na úkor vlastního psychického a fyzického zdraví, budete předávat určitou mentální praktikou právě energii Světla. Tento způsob pomoci je naprosto z hlediska zákonů Univerza legální, protože respektuje svobodu vámi energií dotovaného člověka přetvořit vaše Světlo ve vlastní životní energii a pomocí té si pak vyřešit své problémy ve vlastní režii.

Mnozí z vás pracují v občanském životě způsobem, který jim přináší velmi vysoké riziko ztráty jejich vlastních životních energií. Během své praxe mám možnost registrovat četné pozitivní příklady z uplatňování vlastní ochrany energií v kombinaci se stahováním Světla do aury. Platí to jak pro práci pokladní v supermarketu, která je energeticky ze strany svého okolí nesmírně silně energeticky napadána, tak např. pro práci úřednice magistrátu za přepážkou či masérky v kontaktu se svými klienty. Způsob využití je nesmírně flexibilní a umožňuje důslednou ochranu v těchto i v řadě dalších případů.

Nasazením bariéry si dokážete vymezit správným způsobem své hranice vůči partnerovi a postupně touto vlastní vnitřní změnou změníte i jeho přístup k sobě a rodině. Nevytočí vás ani útoky vaší tchyně a po krátkém zácviku přestanete odcházet od vlastní maminky či obou rodičů s pocitem, že vás jedině včasný odchod zachránil před úplným energetickým kolapsem. Nepříjemný šéf či zákeřná a pomlouvačná kolegyně se vedle vás změní k nepoznání. V tramvaji, autobuse, metru a na ostatních veřejných místech se budete pohybovat s klidem a v pohodě.

Vy, kdož vlastníte onu dnes už ne až tak zřídkavou schopnost vidění vnitřním zrakem, budete zpočátku šokováni tím, jak nádherně a spolehlivě vše kolem bariéry a stahování Světla funguje. A určité rituály, které k praktickému provádění budete každodenně provádět, se vám stanou radostí a potěšením. Ale stejně spolehlivě to bude fungovat i vám, kteří tuto schopnost vhledu do jiných energií nemáte.

Ten z vás, kdo projde pod mým vedením zasvěcením na oné úzké cestě do vlastního nitra v rozsahu uvedeném v mých textech zde 01 až 04, se velmi přiblíží stavu, o němž esoterikové informují jako o schopnosti si svůj život řídit sám.

A vy, kdož si dáte příležitost se nejdříve seznámit a poté poznat praktické kroky při rekonstrukci vlastní psychiky tak, jak vám je přiblížím v textech 05 až 07, si svojí schopností svůj život vést podle svých představ budete jisti.

www.matrix-2001.cz

This entry was posted in Filozofia života. Bookmark the permalink.

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Connecting to %s