A promluvila jedna žena a řekla, Hovoř o bolesti.
A on pravil:
Vaše bolest je rozlomením ulity, v níž se skrývá vaše pochopení. Tak jako se musí rozlomit jádro ovoce, aby se jeho srdce mohlo vystavit slunci, tak i vy musíte poznat bolest. A bude-li vaše srdce v úžasu pozorovat každodenní zázraky života, stane se vaše bolest stejně úžasná jako vaše radost; a měli byste vnímat různá období svého srdce, právě tak, jako vnímáte a přijímáte roční období přecházející přes vaše pole. A měli byste s klidem pozorovat zimy svého zármutku. Mnohé své bolesti jste si zvolili vy sami. Je to hořký lektvar, s jehož pomocí lékař, skrývající se uvnitř vás, léčí vaše nemocné já. Důvěřujte proto tomuto lékaři a pijte jeho lék v tichosti a poklidu. Neboť jeho ruka, ač je těžká a tvrdá, je vedena něžnou rukou Nespatřeného.
A pohár, jenž přináší, ačkoliv spaluje vaše rty, byl vykroužen z hlíny, kterou Hrnčíř zvlhčil svými vlastními posvátnými slzami.
Kahlil Gibran
Atlara's Blog 