Runa Tiwaz (Týr) připomíná svým tvarem kopí, šipku, nebo také šíp, který je považován za znamení smělosti a jasného cíle. Tytéž vlastnosti jsou spojovány i s runou Tiwaz. Kromě toho však v sobě tato runa nese i další význam a to odvahu k oběti. Touto odvahou proslul v germánské mytologii především bůh Týr, podle kterého je runa nazvána. Legenda vypráví, že mnohé věštby ukazovaly germánským bohům na vlka Fenrira, který se měl stát v budoucnu příčinou jejich zkázy. Bohové tedy vymysleli lest. Černí álfové jim vyrobili pro tento účel speciální nezničitelné vlákno z dupotu kočky, ženských vousů, kořenů skály, medvědí šlachy, rybího dechu a ptačí sliny. Bohové řekli Fenrirovi, že ho svážou. Namluvili mu, že jde jen o hru a zkoušku síly, ale vlk tušil zradu a tak si vymínil, že mu některý z bohů musí vložit do tlamy svou ruku. Jediným, kdo měl odvahu vložit ruku obřímu vlkovi do tlamy byl právě Týr. Udělal to, ačkoli věděl, že o ruku dozajista přijde.
V runové věště je znak Tiwaz znamením, že musíme sebrat odvahu a připravit se i na to, že situace od nás bude vyžadovat oběť. Pozitivním poselstvím runy je, že budeme-li takové odvahy schopni jistě zvítězíme. Pokud je před námi nějaká překážka a očekáváme boj je to právě runa Tiwaz, která nás může posílit a může nám dodat nám odvahu postavit se problémům čelem. Pod ochranou runy Tiwaz můžeme očekávat, že věci dopadnou v náš prospěch, může to ale bolet.
Runu Tiwaz můžeme magicky využít, potřebujeme-li úspěšně přestát nějakou zkoušku. Runa dodává sílu a odvahu a útočnost. Staří Germáni s ní rádi zdobili a posilovali své zbraně. V baladě Sigdrífomál radí valkýra Sigdrífa hrdinovi toto: “Runy války znají tě pokud silným jsi. Do jílce meče tvrzeného vyryj je. Některé na meče tělo, jiné na čepel zářivou. Dvakrát však jméno Týrovo.”