Aktivity mimozemských inteligencí – Atlantida!

Atlantida, aktivity mimozemských inteligencí!

Celá řada dodnes cenzurovaných prehistorických písemných artefaktů ukazuje, že Atlantis nebylo centrum pokročilé lidské civilizace, ale spíše jakási civilizační koloniální základna, která sloužila jako azyl v rámci aktivního pobytu mimozemské inteligence v prostředí naší planety. Existují i 30 000 let staré záznamy, které detailním způsobem popisují návštěvy těchto cizorodých inteligencí. Je úžasné přijmout myšlenku, že tyto texty zůstaly neporušené až do dnešních dob. Na druhé straně je velmi důležité umět si položit otázku proč v souvislosti s jejich přítomností naskakuje jejich nekompromisní cenzura. Jsem ovšem přesvědčen o tom, že nalézt odpověď by nemělo být zase až tak složité.

5IVATLANTIDA

Oblast Atlantidy společně se zvláštními bytostmi zvané “Boží Lidé” je zmiňována na mnoha místech i v klasických biblických textech, ale také v Knize Enocha, Ramayaně, Mahabharátě, Védách, Vimanica Shastra a nebo norské Edě. Ve stejném duchu je možné jmenovat dále dojdeme k perské Zend Avestě, k toltéckému kodexu Chimalpopoca, mayskému Popol Vuh, budhistické Visudhi Magga či k irskému manuskriptu Ipuwer atd.

Jméno Atlantidy je zmiňováno v různých obměnách stovkami kultur. Z této palety různých názvů pro jeden a ten samý kontinent můžeme namátkou vybrat tyto: Antilla, Amenti, Arallu, Atala, Atvantika, Aztlan, Azatlan, Atlantia, Atli, Asgard, Avalon, Arcadia, Arktos, Agharta.

Keltové a Gálové pak tuto oblast, která byla v podstatě i domovem jejich předků nazývaly vlastní specifickou paletou názvů, které během poměrně dlouhého období prošly silným folklorním vlivem. V jejich legendách se tak dozvíme o zemi Finias  a nebo o zemi Murias. Stejně tak jsou v Keltských a Gálských tradicích frekventované zmínky o tajemné oblasti Gorias a Falais a nebo Tir Tairngire (Země Slibu), Mag Meil (Planiny Štěstí), Tir Fa Tonn (Země pod mořem), Tir Nam Beo (Země Života) či Tir Nan Og (Země věčné mladosti). V tomto kontextu bych chtěl připomenout citaci známého H.G.Wellse, který svého času sdělil: “

Ve jménech a názvech se skrývá vyjimečné kouzlo a síla. Ovšem nejmocnější mezi nimi je Atlantis. Je to jako kdyby zahalené vidění a znalosti o této ztracené kultuře se nejvíce dotýkalo skrytých myšlenek uvnitř naší Duše”.

Možnost prehistorických návštěv cizích vyspělých inteligencí přicházející zvenčí, z oblasti mimo naší sluneční soustavu nemusí být pouze pohádková zbožná představa. Konečně i mnozí ze špičkových zástupců ortodoxní vědy byli této myšlence docela nakloněni, viz. např. Albert Einstein. Carl Sagan dokonce odhadl, že jedna z posledních takových návštěv se mohla uskutečnit zhruba před 5000 lety. V knize “Mankind, Chlid of the Stars” (Lidstvo, Děti Hvězd) zmiňují autoři Dr. Harrison a H. Brown z kalifornského technologického institutu tuto myšlenku:

“???.odhadujeme, že drtivá většina hvězd v naší galaxii disponuje vlastním planetárním systémem. V mnohých z nich by se mohly nacházet dvě až čtyři planety, které by mohly disponovat analogickými fyzikálními podmínkami jaké panují na Zemi. I přes velmi skeptické úvahy dojdeme k ohromujícímu číslu – 100 miliard planet”.

Profesor Hermann Oberth, otec raketové technologie, zcela otevřeně věřil, že planeta Země je sledována bytostmi z jiných planet. Výzkum starověkých záznamů tuto alternativu jen potvrzuje, ba dokonce se ze zadokumentovat dat dá vysledovat, že z pohledu pozemské civilizace šlo o zcela standardní nijak neobvyklý jev. Cizí inteligence ve většině případů respektovala svrchovanost lidí na této planetě a svůj výzkum prováděla tak, aby nepoutala zbytečnou pozornost a neovlivňovala místní obyvatelstvo. Na druhou stranu existují exaktní prameny, které nám sdělují, že přinejmenším jedna skupina mimozemské inteligence se chovala evidentně v rozporu s výše uvedenými zvyklostmi. Ve starých záznamech jsou tyto bytosti známé jako “Nephilim”. Zjistil jsem, že v mnoha bývalých kulturách existuje celá řada dalších pojmenování: Anakim, Repham, Djinn, padlí andělé, Els, Ari, Synové Zadoka, Synové Setha, Uranidové, Asurové, Illies, Famoriáni, Rayleové, Anakové, Amarakové, Rakšasové, králové draka, Naddredové, Batrstvo Hada atd.

Podíváme-li se do biblických textů, zjistíme, že přítomnost Nephilim je označena jako vyloženě škodlivá s tím, že vlivní zástupci těchto bytostí se dopustili velkého “hříchu” tím, že se snažili ovlivnit přirozenou lidskou evoluci. V tomto duchu hovoří například “Kniha Genesis”, kap. 6 – 8″. Existuje několik klíčových hypotéz a teorií, které se snaží vysvětlit přítomnost těchto bytostí na Zemi. Z informací, které nám podávají staré písemné tradice zjistíme, že pobyt mimozemské inteligence zde na Zemi nebyl v tehdejších dobách zdaleka tak utajován jako je tomu v současné době. Z různých pramenů se dozvídáme, že někdy před 50 000 lety v oblasti mezi dnešním Marsem a Jupiterem došlo ke zničení jedné z planet naší Sluneční soustavy. Toto těleso je známé pod různými názvy, např. Tiamat, Phaeton, Marduk, Maldek nebo Malona.

ATLANTIDA

(Je zajímavé, že právě v této době dochází uvnitř atlantské civilizace k zásadním posunům. Je patrná významná odchylka od původní vysoce tvořivého směru ve vyšších frekvencích záměru. Tento náhlý duchovně – kulturní pád vysoce pokročilé civilizace je skutečně zvláštní. A je skutečně možné, že tato velmi zásadní anomálie může mít nějakou souvislost s katastrofickou událostí v naší Sluneční soustavě mezi Marsem a Jupiterem. Poměrně velká skupina výzkumníků je přesvědčena o tom, že zánik uvedeného tělesa souvisí s cyklickým příletem Nibiru. Je zjevné, že v inkriminovanou dobu se to neobešlo bez komplikací ani na naší planetě. Konečně v tomto duchu, jak hned uvidíme, píše i Tsarion. Pozn. J.CH.).

Zhruba v té samé době začíná být planeta Země kolonizována mimozemskou inteligencí. Je dost dobře možné, že planetární pohroma přitáhla pozornost mimozemským návštěvníků, kteří se tak dostaly do nitra naší Sluneční soustavy. Je docela možné, že tito příchozí využili zmatku a oslabení lidstva na Zemi jako výhodu pro sebe. V průběhu kolonizace se pak nesetkali prakticky s žádným odporem. Existují teorie mnohých výzkumníků, kteří jsou přesvědčení o tom, že kosmičtí návštěvníci kteří v souvislosti s řáděním Nibiru zhruba před nějakými 50000 lety přistály na planetě Zemi bylo všeobecně dobrých mravních hodnot. Ve skutečnosti skutečně podrobné a kvalitní studium starověkých textů nasvědčuje o naprostém opaku. Mnohé je skutečně o správné interpretaci těchto starověkých materiálů, a to je bohužel často velký problém.

Například hindská bible “Srimad Bhagavatam” líčí příchod démonské rasy, která napadla celkem tři planetární systémy. Jedním z mnoha názvů pro tyto příchozí byl: “Mravenčí lidé” a to z toho důvodu, že měli zvláštní zvyk kopat pod zemí a žít zde v koloniích. Jedna z mnoha teorií, kterou například rozpracoval Zecharia Sitchin se opírá o možnost, že tyto bytosti se specializovali na těžbu zlata a specifických kovů.

Existují ale i jiné hypotézy. Je totiž možné, že tito kosmičtí návštěvníci využívali podzemních prostor k úkrytu a utajení své existence na naší planetě. Pakliže by to byla pravda, je potřeba si položit otázku jaký k tomu měli důvod. Přesnou odpověď bohužel asi již nedostaneme, ale můžeme se domnívat, že se obávali vystopování nějakou jinou mimozemskou rasou možná té, která jim také uvěřila a kterou poté ve velmi rychlém sledu skoro zdecimovali. Existují jisté indicie, které by tuto teorii podporovaly.

Keltské legendy se rozepisují o tom, že tato rasa “Nephilim” (padlí andělé) vyhledali útočiště pod vodou a to díky své pokročilé technologii. Historické prameny nacházející se na mnoha místech naší planety skutečně popisují bytosti, které vystupovali z hlubin moří, aby se křížili s pozemskými lidmi. Spisovatel a badatel Edward Bulwer – Lytton ve své knize “Přicházející Rasa” popisuje existenci bytostí, které žili v tunelech a jeskyních pod povrchem Země. Nazývá tyto bytosti “Ana” přičemž sděluje, že byli nuceni se uchýlit pod povrch kvůli změnám planety a záplavám, která zničila jejich civilizaci tisíce let před biblickou potopou. Jiný výzkumník, kterého velmi dobře znají pravidelní čtenáři nezávislého internetového deníku Matrix-2001, David Icke ve své knize “Děti Matrixu” píše:

“Třicet šest podzemních měst bylo doposud objeveno v oblasti Cappadocia. Některé z nich představují obrovské komplexy klesající do hloubky osmi podlaží. Ventilační systémy jsou tak účinné, že i v posledním osmém podlaží je vzduch stále čerstvý. Třicet obrovských podzemních měst a komplexy tunelů se nalézají také v Turecku nedaleko Derinkuya.”

(Ano, tyto informace můžu potvrdit i z mnoha jiných, ale přísně cenzurovaných zdrojů. Potíž spočívá v tom, že se tyto materiály prakticky vůbec nedostanou k veřejnosti a to je samozřejmě velmi špatně. Pozn. J.CH.).

Indiáni kmene Hopi hovoří o podzemním městě, které se nazývalo Sippapuni. Je to místo, kde prý vznikl jejich kmen. Výzkumník G. Warren Shufelt objevil podzemní tunely přímo pod městem Los Angeles. Hopiové když byli obeznámeni s tímto objevem prohlásili, že musí jít o město, které je známé v jejich legendách. Sdělili, že ještě před 5000 lety bylo toto místo obýváno jakýmsi inteligentních druhem, který připomínal ještěrky. V knize “Agartha” hovoří Robert E. Dickhoff o tibetském mnichovi, který prý zjistil, že aliance reptiloidních bytostí a některých lidí disponovali schopnostmi pomocí, kterých ovlivňovali bio energetická pole lidí. Tyto techniky prý stály u zrodu pozdějšího “čarodějnictví”. Dickhoff se zmiňuje o tom, že tento mnich dal dohromady skupinu asi 400 jiných mnichů, kteří prý vedli v podzemních jeskyních systémech bitvu s tímto “hadím kultem”. Již se ale nezmiňuje o tom, jak tento konflikt dopadl. Učenec a výzkumník J.J. Hurtak deklaruje:

“Během našeho výzkumu v jižních oblastech Afriky a dalekém východě a také v horských oblastech na jihu Ameriky jsme narazili na sochy velmi bizarních bytostí, které podle Incké a šamanské tradice , které se prý v dobách velké potopy vydali do podzemních oblastí naší planety”.

S jiným zajímavým příspěvkem přichází indiáni kmene Apačů. Ti popisují tunely, které se táhnou od jejich země až někam do oblasti Tiahuanaca. Tvrdí, že jejich předci celé roky cestovali touto podzemní cestou. Náčelníci tohoto kmene zcela konkrétně sdělují, tyto podzemní chodby byly vytvořené pomocí paprsků, která “ničily žijící skálu”. Tvůrci těchto tunelů prý byli bytosti, které přišli z hvězd. V keltském bájesloví se dozvídáme, že doposud velmi tajemný národ Thuatha de Danaan velmi úzkostlivě střeil především v oblastech střední Evropy jisté vstupy do podzemí, před bytostmi, které měli dračí vzhled. Dodnes prý některé lokality kde se mají nacházet tyto vstupy nesou v místopisném označení slovo “dračí (viz. např. “dračí světničky” nebo “dračí jeskyně” či “dračí kameny” v České a Slovenské republice, pozn. J.CH.).

Nephilim téměř okamžitě po vstupu do svých pozemských útočišť začali s kalibrací planety Země, především ve vztahu k sousedním planetám a hvězdám. I když nijak bezprostředně nepospíchali, byli přesvědčeni o tom, že mohou opustit planeta prakticky kdykoliv pokud by si to přáli. Země zcela jistě nebyla jejich domovem, ale byla pořád lepší než nic. Vzhledem k tomu, že přišli najednou a neměli na výběr zřejmě byli ve velkém dilematu kde se vlastně přesně nachází. Ukazuje se že Nephilim za pomocí neandrtálské rasy postavili mnoho velkých kamenných památníků a obří kalendářní systémy na rozlehlých planinách přičemž jejich astronomové se angažovali ve výpočtech, aby se dokázali správně orientovat v nebeských pozicích hvězd. Existují jisté náznaky toho, že Nephilim neopustili zemi bezprostředně jelikož se obávali, že naše Sluneční soustava po zničení Tiamat by mohla být ve svých vnitřních oblastech magneticky nestabilní. Riziko bylo příliš vysoké.

Dekódujeme-li starověké texty správně pak si Nephilim založili své hlavní centrum mnoha  v prostředí Atlantidy na ostrově zvaném Appalachia. Souběžně velmi intenzivně experimentovali na domorodém pozemské obyvatelstvu mnoha kultur a kmenů, které byly otřesené a oslabené právě prošlou katastrofou. Téměř všechny pozemské kultury zaznamenávají přítomnost divných, technologicky velmi pokročilých jedinců mající zázračné schopnosti. Jistou zvláštností je fakt, že tyto bytosti jsou vždy zaznamenávány pouze ve velmi malých skupinkách – nejčastěji po třech a nebo čtyřech jedincích. Z tohoto faktu můžeme vyvodit některé závěry. Buď jejich přechodná kolonie na Zemi nebyla velmi početná a nebo velká část z nich se soustředila na vymezená specifická místa z nějakého nám doposud neznámého důvodu

zdroj

The-Lost-City-of-Atlantis--54557

This entry was posted in Atla-Ra. Bookmark the permalink.

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Log Out / Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Log Out / Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Log Out / Zmeniť )

Google+ photo

Na komentovanie používate váš Google+ účet. Log Out / Zmeniť )

Connecting to %s