Kulturní vandalismus (4/4)

predchádzajúca časť

images

ŠIRŠÍ KŘESŤANSKÝ SVĚT

“…přisuzuje svým domněnkám  velký význam, když na jejich základě upeče člověka zaživa.”
Montaigne (1533-1592), esej “O mrzácích”

Když byla Evropa získána, začali evropští křesťané šířit slovo do dalších končin. Evropané roku 1336 znovuobjevili Kanárské ostrovy, které byly známé ve starověku. Domorodí obyvatelé, zvaní Guančové, se stali majetkem křesťanského panovníka. Původně čítali mezi 80,000 a 100,000 lidmi, ale během 200 let byli vyhlazeni13. Tento způsob kulturní interakce mezi křesťanskou Evropou a zeměmi na západě a jihu se měl stát běžným vzorem.

Kryštof Kolumbus byl zbožným křesťanem. Ve své Knize proroctví vysvětlil, že se cítí Božím vyvolencem. V pozdějším životě někdy nosil františkánský hábit. Výzvou mu částečně bylo nalézt zlato na financování nové křížové výpravy proti muslimům a částečně přinést křesťanství nevědomým pohanům. Získání nových duší pro Boha byl hlavním účelem jeho  západních výprav. Kamkoliv přišel, tam po sobě nechal na znamení  křesťanské nadvlády stojící kříž. Vzor z Kanárů se brzy napodobil i na dalších ostrovech. Na Hispaňole dostali Kolumbovi muži instrukce redukovat zemi ke službám Římsko-katolické svrchované vlády Ferdinanda a Isabely. Domorodí Taínové brzy poznali, jaké to má důlsledky. Křesťané chlapce Taínů unášeli jako otroky a ženy Taínů jako konkubíny. Na muže Taínů pořádali pro zábavu štvanice se psi a pak je zabíjeli. Zavedlo se veřejné upalování na hranici. Rovněž uřezávání nosů a uší či odsekávání končetin. Forma otroctví se zavedla pod eufemistickým názvem encomienda. Pokud vzpurný Taíno zabil křesťana, bylo na oplátku zabito 100 Taínů. Někdy se Taínové věšeli na šibenicích, pod nimiž se rozdělal oheň. Byli zaživa upečeni ve skupinách po třinácti “na počet a z úcty k našemu Vykupiteli a 12 apoštolům”14. Noví křesťanští vládci chytali děti, chytili je za nohy a rozbili jim mozek o skálu.

01_columbus

Obr. – Plakát kampaně na zrušení Kolumbova dne v USA

Do doby, kdy se Kolumbus roku 1496 vrátil do Španělska, se mu nepodařilo obrátit na víru ani jediného Taína. Částečně kvůli bezohlednému vraždění a částečně kvůli nakažlivým nemocem zavlečeným z Evropy populace Hispaňoly rapidně klesla. Když roku 1492 Kolumbus vztyčil svůj první kříž, populace Taínů na Hispaňole čítala mezi 3 a 8 miliony obyvatel. Do poloviny šestnáctého století Taínové vymřeli15. Nemoc mohla populaci decimovat, ale ne vyhubit. Taková genocida byla dílem člověka a jeho křesťanského Boha, ne přírody.

Křesťané přišli s výmysli, které měly jejich chování ospravedlnit. Oblíbený byl ten, že jejich oběti byly tak zvířecké, že panovala pochybnost, zda se jedná vůbec o lidi.Podlidé duši neměli, tudíž nezáleželo, co se jim děje. Takoví podlibé mohli vypadat úplně lidsky, ale jejich skutečná přirozenost vzala za své skutky jako kanibalismus či sodomie. Téměř každá společnost, na kterou křesťané narazili, byla dříve či později obviněna z těchto praktik a tudíž odlidštěna (jako v případě kacířských sekt v rámci křesťanstva).  Neexistuje žádný skutečný důkaz – jazykový, historický, archeologický či antropoloigický – že kanibalismus byl v Karibiku, Amerikách či mezi kacíři rozšířenější než mezi ortodoxními křesťany.16

Křesťané přišli s výmysli, které měly jejich chování ospravedlnit. Oblíbený byl ten, že jejich oběti byly tak zvířecké, že panovala pochybnost, zda se jedná vůbec o lidi.Podlidé duši neměli, tudíž nezáleželo, co se jim děje. Takoví podlibé mohli vypadat úplně lidsky, ale jejich skutečná přirozenost vzala za své skutky jako kanibalismus či sodomie. Téměř každá společnost, na kterou křesťané narazili, byla dříve či později obviněna z těchto praktik a tudíž odlidštěna (jako v případě kacířských sekt v rámci křesťanstva).  Neexistuje žádný skutečný důkaz – jazykový, historický, archeologický či antropoloigický – že kanibalismus byl v Karibiku, Amerikách či mezi kacíři rozšířenější než mezi ortodoxními křesťany.16

                       02_columbus_02

Obr. – Španělští křesťané si užívají pohled na nekřesťanské Jihoameričany, trhané na kusy psy.

Cortés, vůdce konkvistadorů byl dalším horlivým křesťanem. Vozil s sebou obraz Panny Marie. Primárním cílem jeho expedice do Ameriky byl “sloužit Bohu a šířit křesťanskou víru”. Jeho skutky byly ještě horší než Kolumbovy. Zde je výňatek z prohlášení, které konkvistadoři četli svým novým národům:

Bůh postoupil Petrovi a jeho nástupcům veškerou moc nad lidmi Země, tudíž všichni lidé musí poslouchat nástupce Petra (tj. papeže). Nyní jeden z těchto papežů daroval nově objevené ostrovy a země a všechno na nich králům španělským, tudíž právní mocí tohoto daru jsou jejich Veličenstva nyní králi a vládci těchto ostrovů a světadílu. Po vás se proto žádá, abyste si uvědomili Svatou Církev jakožto paní a vládkyni celého světa a vzdávali čest Králi Španělska jakožto svému novému vládci. Jinak s Boží pomocí zakročíme vůči vám násilně a zapřáhneme vás pod jho Církve a krále, jednajíce s vámi tak, jak se vzdorovitými vazaly náleží. Vezmeme vám majetek a z vašich žen a dětí učiníme otroky. Zároveň slavnostně prohlašujeme, že pouze vy budete vinni za krveprolití a pohromu, které vás postihnou.17.

Zřejmě opravdu věřili, že kolonizují ve jménu Boha. Země nyní známá jako El Salvador byla původně pokřtěna španělskými konkvistadory jako“Provincia De Nuestro Señor Jesucristo El Salvador Del Mundo” (“ Provincie našeho pána Ježíše Krista, Spasitele světa”).

Když křesťanští Evropané poprvé dorazili do Ameriky, učinily na ně velký dojem prostota a přátelskost domorodých lidí, stejně jako jejich způsob života. Domnvali se, že nalezli doslova Ráj – zahradu Eden, popisovanou v Genesis. Na Španěly zapůsobila aztécká medicína natolik, že králův lékař byl poslán ji studovat, čímž strávil sedm let. Nevíme, kolik se toho naučil, protože z jeho záznamů se zachovala jen část. Jakousi představu o sofistikovanosti aztécké znalosti medicíny lze vyvodit ze skutečnosti, že znali asi 1,200 léčivých rostlin. Mnoho z jejich znalostí bylo ztraceno a zničeno.

Jejich poklady se ukradly, budovy zbouraly a historické záznamy spálily. Hodnotné informace o mayské a aztécké kultuře se navždy ztratily. Náboženské, právní a kulturní záznamy vyhledávali, konfiskovali a pálili lidé jako arcibiskup Zumárraga v Mexiku a biskup Landa v Yucatánu. Zumárraga, první mexický biskup, dělal co mohl, aby vymazal veškeré stopy předkřesťanských náboženství – včetně nesčetných rukopisů. Roku 1531 tvrdil, že osobně zničil přes 500 chrámů a 20,000 obrazů. Pokud lidé své obrazy schovali, mučili je, aby je přinutili vyzdradit, kde jsou ukryty. Ke konverzím docházelo bitím a vězněním, nebo unášením dětí, aby byly poučeny ve víře.

03_conversion

Obr. – Nedobrovolná konverze původních Američanů ke křesťanství, prováděná kolem roku 1500 španělskými jezuitskými misionáři

Zavedený vzor se opakoval od jednoho místa k druhému. Obvinění z kanibalismu a sodomie narůstala, aby omluvila křesťanská zvěrstva. Inkvizitorští guvernéři jako Don Nuño Guzmán učili, že domorodé obyvatelstvo nemá lidskou duši, a tudíž šlo o podlidi, neschopné pochopit křesťanskou doktrínu. To znamenalo, že nebylo špatné je znásilňovat, mučit, zotročovat či zabíjetŽiví muži byli pro zábavu zaživa čtvrceni a jejich končetinami krmeni psiDětí bylo možno se zmocňovat a hlavy jim rozbíjet o kameny. Nejednalo se o větší hřích než zabití zvířete – tj. o vůbec žádný hřích. Ne všechny autority s tímto pohledem souhlasily. Konkrétně jeden dominikán, Bartolomé de Las Casas, se zastával práv původních lidí, ale jednalo se téměř o osamělý hlas. Každopádně jeho námitkám vůči zabíjení dětí bylo možno jednoduše vyhovět. Kněží nemluvňata nejprve pokřtili, než se jim mozek rozříštil. Teď, pokud děti měly duši, měly zajištěno, že budou okamžitě přijaty do nebe.  Pokud duši neměly, pak na tom už nezáleželo. Anglický překlad celého textu De Las Casesova odhalení si možno přečíst zde.

04_pyramid

Obr. – Model Kostela naší Paní Opatrovatelky, ukazující zbytky poničené aztécké pyramidy, na níž byl postaven

Stejně jako v Evropě, byla místní posvátná místa ničena či v některých případech přebírána jako křesťanská posvátná místa. The Iglesia de Nuestra Señora de los Remedios (Kostel naší Paní Opatrovatelky) je mexický katolický farní kostel z 16. století, postavený na vrcholku pyramidy Quetzalcoatla v Cholule, v centrálním mexickém státě Puebla, který je největší pyramidou starověkého světa. Pyramidová svatyně aztéckého boha Huitzilopochtliho byla zničena františkánskými mnichy pod Pedro del Montem. Použili kameny a základy svatyně, aby si vystavěli křesťanský dům, později františkánský klášter, nyní mexické Museo Nacional de las Intervenciones.

05_columbus-detail

Obr. – Křesťané uřezávající domorodým křesťanům nosy a ruce

Konkvistadoři zabili miliony domorodých obyvatel nynějšího Mexika a Yucatánu. Předpokládá se, že před dobytím populace čítala asi 25 milionů lidí; bezprostředně poté méně než sedm milionů. Do roku 1650 zůstalo jen asi jedenoho a půl milionu čistokrevných domorodců18. Vzorec v Peru byl bezmála tentýž: křesťanství civilizaci Inků téměř zničilo. Znalost jejich psaného jazyka, mayského i aztéckého, se jaksi “ztratila”, ačkoliv byla dosti rozšířena, když Španělé dorazili. Naše vědění o jejich kultuře je útržkovité. V souladu s tradičními křesťanskými technikami byly chrámy strženy a nahrazeny katedrálami. Zničila se celá města a stavěla se nová křesťanská. Např. moderní Mexico City se rozkládá na území aztéckého města Tenochtitlán a jeho katedrála na místě jednoho z nějvětších aztéckých chrámů. Některá vzdálená města, která se na nějakou dobu udržela, byla skryta v rozrůstající se džungli a byla objevena teprve nedávno. Víme, že Inkové byli velcí umělci, protože se něco z jejich umění zachovalo. A samozřejmě zobrazovali lékařská témata na své keramice. Proto víme o jejich působivých úspěších v chirurgii. Víme o jejich zájmu o veřejné zdraví díky rozvalinám jejich lázeňských zařízení a kanalizačních systémů.

06_nativeaObr. – Ironie Ameriky

Když do Ameriky dorazili římští katolíci z Portugalska, jejich skutky se nelišily od těch spáchaných španělskými katolíky, s tou výjimkou, že se neobtěžovali s hledáním eufemismu pro slovo otroctví.  Od chvíle, kdy v šestnáctém století přijeli Portugalci, snížila se původní populace dnešní Brazílie o 95% z odhadovaných 5,000,000 asi na 220,000 lidí na konci dvacátého století. Domorodí obyvatelé Jižní Ameriky pravděpodobně vděčí za své přežití velikosti svého kontinentu. Kdyby byl menší, bez vzdálených oblastí, kam možno uprchnout, mohl by být jejich osud podobný jako v případě jejich vymřelých protějšků z ostrovů.

V Severní Americe byl obrázek podobný. Původní americká populace byla mezi lety 1492 a 1600 redukována z 14,000,000  na asi 4,000,000 lidí 19. Ve vlastní zemi Boha  byl dobrý indián jedině mrtvý indián, a dobrý indiánský národ ten vyhubený. Národy a kmeny se systematicky vyhlazovaly. Jak duchovní poznamenali, dramatický pokles jedné populace za druhou byla určitě zařízena Bohem, aby uvolnil cestu křesťanské kolonizaci. Bůh zabíjel, nebo pomáhal zabíjet miliony původních Američanů, aby pomohl křesťanským kolonizátorům. Moderní vysvětlení je, že to zavinily evropské choroby. Toto se však těžko uvede v soulad s fakty. Není pochyb, že evropské choroby, vůči nimž původní Američané neměli žádnou přirozenou imunitu, hrály svou roli, ale jako na Hispaňole, choroba může být odpovědna jen za část celkového počtu obětí. Další zvláštností je, že nekřesťanští Evropané, zvláště Skandinávci, navštěvovali Severní Ameriku po staletí, aniž by jejich bohové vnímali potřebu původní obyvatelstvo vyhladit –  dle všeho, skutečně aniž by způsobili vůbec nějakou újmu. Genocida, kterou noví příchozí přinesli, byla, jak sami říkají, spojena s křesťanstvím. Církve možná měli pravdu. Možná jim Bůh opravdu při genocidě pomáhal.

07_nogod

Výše uvedené stanovisko vyjadřovali vůdci několika národů, pronásledovaných křesťany (Bartolomé de Las Casas např. zaznamenal bezmála takové stanovisko po hovoru s jihoamerickým přeživším, který usuzoval, že jeho křesťanští pronásledovatelé se všichni dostanou do nebe, a každý, koho znal a uznával, bude v pekle).

V Severní Americe byly štvanice psů na indiány známé jako španělská metoda. Objajovali ji Cotton Mather a další duchovní. Reverend Solomon Stoddard, jeden z nejuznávanějších náboženských vůdců Nové Anglie, roku 1703 formálně navrhl guvernérovi Massachusetts, aby byly kolonistům dány finanční prostředky na pořízení a výcvik velké smečky psů ‘ku štvaní indiánů, jak se to činí v případě medvědů’, přičemž soudil, že by psi chytili mnohého indiány, jenž by měl na obyvatele města příliš rychlé nohy. Dle Stoddardova názoru se to nepovažovalo v případě indiánů za nelidské, “chovají se jako vlci a má se snimi jako s vlky zacházet.” O tři roky později v Massachusetts prošel zákon o chování psů pro lepší bezpečnost hranic20.

Na Východě se odvíjel bezmála stejný příběh. Křesťanští misionáři sami věřili, že jsou inspirováni Bohem. To je ospravedlňovalo při dobývání zemí, pustošení majetku, vypalování domů, unášení dětí a konvertování každého, kdo jim zkřížil cestu – muslimů, hindů, budhistů, animistů, dokonce křesťanů patřícíchk starověkým křesťanským sektám, jak tomu bylo v Goe (nynější svazový stát Indie – pozn. překl).  Tak jako v raných časech, byli konvertité povzbuzováni k terorizování svých sousedů a dokonce i vlastních rodin. Zde je několik citátů jezuity svatého Františka Xaverského, jak je na základě jeho dopisů zdokumentoval jiný jezuita:

08_xavier“Když jsem dokončil křtění lidí, nařídil jsem jim zničit chatrče, v nichž uchovávali své modly; a přiměl jsem je na kousíčky rozbít sochy jejich model, protože nyní jsou křesťany.”

(Costelloe, M. Joseph, S.J. The Letters and Instructions of Francis Xavier. St. Louis: Institute of Jesuit Sources, 1992 str. 117-8)

“Když hříšník odmítal poslouchat jeho slova a byl hluchý vůči tvrzením a výzvám, odvozených z hrůz pekelných či posvátných vzpomínek na Kristovy pašije, Xaverský se chopil svého biče a bil jím jeho odhalená ramena, až vytryskla krev, aby obměkčil jeho zatvrzelé srdce.”
Costelloe, M. Joseph, S.J. Saint Francis Xavier, Apostle of India and Japan, The America Press, New York, 1919, str. 38

“Když jsou všichni pokřtěni, nařizuji, aby všechny chrámy jejich falešných bohů byly zničeny a modly rozbity na kusy.”

Dopis Františka Xaverského v Cochinu, adresovaný  Společnosti Ježíšově v Římě, 27. července 1545.

Misionáři jako Saint Francis věřili, že někřesťané uctívají ďábla, či alespoň tomu chtěli věřit:

“Není přehnané říci, že v zemi temna a smrti vládl jako její pán Satan.”

Costelloe, M. Joseph, S.J. Saint Francis Xavier, Apostle of India and Japan, The America Press, New York, 1919, str. 45

Právě svatý František Xaverský požadoval zřízení Goaské inkvizice , která zaživa upalovala lidi, kteří se provinili tím, že nesouhlasili ve všech bodech s oficiální doktrínou církve. Rovněž je racionalistům zřejmé, že misionáři dál používali raně křesťanskou praxi zabíjení těch, kteří upřednostňovali zachování si svého starého náboženství. Jako v raně křesťanských zprávách o zázračných a tajemných smrtích jejich nepřátel se zdá jasné, že tyto smrti nebyly ani zázračné, ani tajemné, ale že se jednalo o případy vražd, a místní hindové si jistě dosud vyprávějí příběhy o mučení a vraždění, které se ústně předávaly po generace. Zde jse tradiční křesťanský způsob, jímž se popisuje táž věc:

“Jakýmsi tajemným způsobem Bůh uvalil nejznamenitější trest na ty, kteří oponovali Jeho Svatému, a jejich trest se stal varováním a vyprávěl se jako příběh v domáctnostech po celém Východě.”

Costelloe, M. Joseph, S.J. Saint Francis Xavier, Apostle of India and Japan, The America Press, New York, 1919, str. 56

Kdekoliv křesťané objevili země, jež byly klimaticky ekonomicky žádoucí, byly jejich obyvatelé   buď vypuzeni, nebo vyhlazeni. Toto se dělo za římských katolíků, stejně jako protestantů, nehledě na usedlíky v zemi. Britští protestanti se ta chovali v Severní Americe, Austrálii a Novém Zélandu. Holandští protestanti na Dálném východě. Francouzští katolíci v Kanadě, zatímco španělští a portugalští katolíci po celé Jižní Americe a jinde po celém světě. Mohli bychom vědět o mnoho více o dějinách lidstva, kdyby křesťanské církve nesešly tolik ze své cesty, aby zničily stopy po tradicích a kultuře svých obětí. Smysl a historie velkých kamenných hlav na Velikonočním ostrově byly zřejmě dobře známy, když tam misionáři přijeli poprvé, avšak misionáři měli v úmyslu spíše informace ničit než je zachovat. Proto se podrobnosti ztratily. Posvátné stavby po celé Africe, Jižní Americe a Nové Guinei byly zabaveny a zničeny, a toto se děje dodnes. Po každém malém a vzdáleném  kmeni, který měl dostatek štěstí, že se vyhnul kontaktu s Evropany, se pátrá, aby mu byla sdělena Dobrá zpráva. Nevyhnutelný důsledek, o němž misionáři musí vědět, je, že jejich tradiční zvyklosti budou podkopány. Někteří zemřou na nemoci, jako jsou spalničky, chřipka, tyfus, zápal plic, tuberkulóza, záškrt a zánět pohrudnice, vůči nimž nemají přirozenou imunitu.  Většina zůstavších si uvědomí, že nemají ustálený způsob života, jsou zbaveni svého náboženství, své kultury, svého stylu života, dokonce tradičního odívání. Emoční zmatek si rovněž vybírá svou daň. Sebevražda byla před příchodem křesťanství  vzácná či dokonce neznámá v mnoha komunitách. Např. u Guaranů-Kaiowů v Brazílii byla neznámá až do osmdesátých let 20. století. Pak přišli protestanští misionáři, aby je spasili pro Ježíše. K roku 1991 u nich činil poměr sebevražd 4,5 na 1,000 lidí – téměř 150 násobek brazilského národního průměru.

09_heathens

Obr. – “Pojďme spasit pohany!” – koncept dosud vyučovaný v křesťanských školách

Hinduismus byl v Indii příliš rozšířen, než aby tam křesťanství dosáhlo nějakého vlivu, ale stále se snažilo zničit hinduismus a s ním spojenou kulturu, zvláště v provincii Goa, kde působila inkvizice. Křesťané všech hlavníh denominací se až do dvacátého století stále pokoušeli hindskou kulturu vyhladit. Hindští bohové pro ně byli démoni a jakékoliv dočinění s nimi znamenalo skutečné zlo. Životopis Mahátmy Gándhího, The Story of My Experiments with Truth [Příběh mých pokusů s pravdou], zachycuje konečná stádia, kdy se křesťané omezovali na chrlení urážek a na uplatňování sociálního útlaku. O křesťanství se vyjádřil takto:

“Vypěstoval jsem si k němu jakýsi odpor. A odůvodněně. Tehdy křesťanští misionáři  stávali na rohu u střední školy a drželi řeč, sypali proud nadávek na hindy a jejich bohy. Nemohl jsem to strpět. Dokázal jsem tam stát a poslouchat je pouze jednou, ale to stačilo, aby mne to odradilo tento experiment opakovat.

Asi v téže době jsem slyšel o jednom dobře známém hindovi, kterí konvertoval ke křesťanství. Říkalo se, že když byl pokřtěn, musel jíst hovězí a pít lihoviny, že rovněž musel změnit svůj oděv a od té doby začel chodit v evropském oblečení, včetně klobouku. Tyhle věci mi šly na nervy. Myslel jsem si, že naboženství, které někoho donutilo jíst hovězí, pít lihoviny a změnit jeho oděv, si přece nezaslouží pojmenování. Také jsem slyšel, že nový konvertita již začal spílat náboženství svých předků, jejich zvykům a jejich zemi. Všechno toto ve mně vyvolalo odpor ke křesťanství.”

Jak se chapadla křesťanství roztáhla do zámoří, křesťanství se stalo odborníkem na ničení jiných kultur. Nerozvinuté země shledávají misionářskou stále více nepřijatelnou.  V době psaní tohoto článku více než 75 zemí vyhostilo křesťanské misionáře jako nežádoucí a jejich počet stabilně rostě o cca 3 ročně. Aby jejich plány nebyly mařeny, misonáři podnikají  tajné ilegální operace, odkazujíce na sebe jako na výrobce stanů, po vzoru sv. Pavla, který dělal totéž (Skutky 18:1-4). Příběh zůstává stejný od Ameriky po Afriku, Indočínu a Australasii. Po celém světě se lze setkat se skličujícím odmítáním lidskosti, které po sobě zanechávají dobře to myslící křesťanští misionáři.

– konec –

Poznámky:

13. K. Sale, The Conquest of Paradise, str. 50-51.

14. Citát pochází od někdejšího biskupa Chiapasu (v jižním Mexiku), dominikána Bartolomé de Las Casas, Historia de las Indias, citováno K. Salem, The Conquest of Paradise, str. 157.

15. Množství materiálu v této části vychází z K. Kaleho The Conquest of Paradise, str. 152-162, v němž podává podrobný popis zacházení s Taíny. O poklesu populace se mluví na stranách 160-1.

16. Smyšlenkám o kanibalismu se podrobně věnuje W. Arens, The Man-Eating Myth (Oxford, 1979).

17. Joachim Kahl, The Misery of Christianity (anglický překlad N. D. Smith), Penguin Books, str. 48.

18. Tannahill, Sex in History, str. 291, citující C. D. Darlingtona, The Evolution of Man and Society (London, 1964; New York, 1973), str 588.

19. “How Columbus” Legacy Killed Millions”, The Independent, 28. března 1988, citující Dr. Ann Ramenofskou, Vectors of Death.

20. David E Stannard, American Holocaust: Columbus and the Conquest of the New World (New York & Oxford: Oxford University Press (1992)), str. 241

zdroj

133076-004-D293595E barranca conn conquest-of-mexico-hernando-cortes-destroying-his-fleet-at-vera-cruz-1519

conquista-de-mexico CORTES CortesMoctez Cortes-Moctezuma cortmoc hernando-cortes-arriving-in-mexico-in-1519-english-school HernandoCortesvictoryOtumbaoverAztecsbattlebyManuelIbanez photo_3

This entry was posted in Dejiny. Bookmark the permalink.

Jedna reakcia na Kulturní vandalismus (4/4)

  1. Jan Novotný píše:

    Tenhle článek je totálni demagogie!!!

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Log Out / Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Log Out / Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Log Out / Zmeniť )

Google+ photo

Na komentovanie používate váš Google+ účet. Log Out / Zmeniť )

Connecting to %s