„Dnes nejsme už schopni rozumět mučedníkům, kteří se vrhli do arény ve vytržení přesahujícím vše, co je lidské, každý nápor bolesti a strachu. Víra už dnes nemá živoucí sílu. A až se jednou přestane rozumět i tomu, jak mohl muž pro svou zemi položit život, a tato doba přijde, tehdy je to za námi, tehdy je idea vlasti mrtvá.
Lidé nám pak možná budou závidět tak, jako my závidíme oněm svatým jejich vnitřní, nezlomnou sílu. Neboť všechny tyto velké a posvátné ideje vyrůstají z vědomí, které tkví v krvi a které není možné vynutit. Ve studeném světle plochého rozumu je vše podřízeno účelnosti, pohrdavě a bez výrazu. Nám ještě byla dopřána možnost žít v neviditelné záři velkých citových hnutí. To pro nás zůstává neocenitelným darem.“ – Ernst Jünger
