Pavel Karpeta – STVOŘITEL, SATAN A STUDIJNÍ PROGRAM LIDSKÉ DUŠE V HMOTNÝCH SVĚTECH (1)

Dualita lidského bytí (1)

http://www.ragauian.cz/

Jsme všichni cestujícími na palubě planety Země, největší terestrické planety ve sluneční soustavě a jediném planetárním tělese, na němž je podle současných „vědeckých“ poznatků potvrzen život. Obvod oběžné dráhy 6,283 AU, perihel 0983 AU, afel 1,016 AU, výstřednost 0,0167, oběžná doba 365,25 dne, počet přirozených satelitů jeden.

Letíme spolu se Zemí průměrnou orbitální rychlostí 29,783 km ve více vibračních vrstvách Univerza a planeta slouží momentálně jako skautský tábor s obrovskou kapacitou pro výcvik cca sedmi miliard duší pomocí principu duality dobra a zla. Tento skautský tábor, podobně jako každý organizovaný systém, má nutně určitý provozní řád /manuál/, kterým se řídí. Provozní řád obecně stanoví pravidla a povinnosti provozovatele i těch, kteří služeb onoho organizovaného útvaru využívají. Pokud obě strany onen řád respektují, vše obvykle běží jak po másle, aby byl zajištěn požadovaný výstupní produkt.

mak

V našem případě je provozovatelem skautského tábora konsorcium Stvořitel-Satan ve spolupráci se svými spolupracovníky světlé a tmavé barvy a uživatelem jsou duše /původní duály/ lidských bytostí hledající cestu zpět k ideálu dávné Jednoty na světelné straně Stromu života. Žádoucím produktem tohoto organizovaného systému je recyklace nevyvážené /z původní rovnováhy v Jednotě vypadlé/ podstaty lidské duše. To se děje v řadě opakovaných inkarnací do konečného stavu, kdy obě části duše najdou nově rovnováhu v hladině vibrací nejnižšího duchovna /tzv. znovuzrození v duchu/.

Lidská duše vypadla z Jednoty

Povězme si teď o osudech běžné lidské duše /tzv. pravých lidí, jimž je tato planeta určena k vývoji/. Lidská duše se kdysi na cestě za poznáním rozdvojila /vypadla z původní Jednoty/ a jedna z jejích částí se z vlastního rozhodnutí dobrovolně ponořila od hlubin vibrací hmotných světů. Vezmeme-li v úvahu, že původní duše před rozpadem na dvě samostatné poloviny představovala dokonalé duální spojení ženské a mužské energie v harmonické rovnováze, pak se nabízí otázka, která část opustila tu druhou, aby mohla jít za poznáním /vydala se dobrovolně do hájemství Satana spolu s ním tvořit hmotné světy/.

Možná vás znalé lidských povah vůbec nepřekvapí, že příčinou rozchodu z původní dokonalé Jednoty se stala ženská energie. Byla to její zvědavost, nezvládnutá touha „nevědět, co chtít a přitom nedat pokoj, dokud to nedostane“, její vášně a chtění toho a tam onoho, která ji přivedla k pokusům o experimentování v hmotných světech. Mužské energie z původního duálu zůstaly věrny nejnižším vibracím duchovních světů a setrvaly v něm. Ženská polovina duše /duálu/ poté absolvovala anabázi ponoření se do všech původních pozemských říší /minerální, rostlinné i zvířecí/ a po eonech věků, po zrození se v pozemsky nejvyšší říši jako „živočišný“ nebo /chcete-li/ „zvířecí“ člověk, vyslala volání o pomoc směrem vzhůru. To volání letělo z nejvyššího patra pozemského světa skrze svět jemnohmotný až do nejnižšího patra světa duchovního. Tam, kde po dobu jejího bloudění dole chrápal ve stavu jakési strnulosti její mužský partner, nemaje co na práci.

Tři vědomí v člověku

K realizaci jejich opětovného vzájemného spojení bylo třeba vytvořit odpovídající podmínky. Na Stvořitelovu objednávku byla specialisty mimozemských civilizací stvořena multidimenzionální schrána lidského těla člověka páté rasy. Od chvíle první inkarnace bytosti člověka páté rasy je pravdou mimo jakoukoliv diskusi, že člověk jako takový má nejméně tři energetická těla a tudíž i tři vědomí rozdílných vibracích. Rozhodně není jednolitou bytostí, jak se jeví naprosté většině těch, kteří lidmi jsou.

  • Tím prvním je ve vibrační rovině hmoty fyzické tělo se svým vědomím ega /ženské energie v člověku/. Je místně situováno do oblasti solar plexu.Na vnitřní rovině lidské bytosti se jeví i chová jako naprosto samostatná bytost orientovaná na Satanův nízkovibrační program hmotných světů, který si nazvěme programem „sobectví a oddělenosti“.

aura-chakra-energy-body-spirit-and-ego-parts-689x1024

Horní čakry 5–7 patří duchovnímu člověku, duchu; spodní čakry 1–3 patří hmotnému člověku, egu; 4. čakra lásky mezi nimi tvoří most – láska ze dvou činí jedno.

Ego je odchováno prostředím přírody tohoto světa podle zásady “sežer, nebo budeš sežrán“. Společná schrána lidského těla je trvale ponořena do hájemství Satanova vlivu v hmotných a astrálních světech, kde je ego /žena v nás/ doma. To jej staví zejména na počátku proudu inkarnací do velmi silné pozice vůči partnerskému duchu.

Ego a jeho program „sobectví a oddělenost“
na vnitřní rovině lidské bytosti představuje „zlo“.

  • Tím druhým ve vibrační rovině duchovního světa je velmi jemné /fyzickému zraku neviditelné/ duchovní tělo se svým vědomím ducha /mužské energie v nás/. Místně je jeho vědomí situováno do oblasti srdce a to do jeho sedmé, nejjemnější dimenze. Můžeme si ho představit jako stále zářící polovinu oné původní zářivé Jiskřičky světla, kterou byl duál ženských a mužských energií před pádem jedné své poloviny do nízkých vibrací. Jeví se a na vnitřní rovině lidské bytosti se chová rovněž jako naprosto samostatná bytost orientovaná na program duchovních světů. Tento program duchovních světů je řízen Stvořitelem a nazvěme si ho „láska a sjednocení“. V období prvních inkarnací ve sféře Satanova vlivu tato skutečnost ducha staví po spojení s egem do role outsidera.

Duch a jeho program „láska a sjednocení“ na vnitřní rovině lidské bytosti představuje „dobro“.

  • Tím třetím do trojspolku tří vnitřních bytostí člověka jste vy osobně se svým vědomím člověka této Země zasazeným v jemnohmotných světech. Jste tedy součtovou lidskou duší /původním duálem v podmínkách pádu z Jednoty/ s vlastním vědomím umístěným v oblasti hlavy.

Vědomí ega k vám přichází na spojnici solar plexus − přední mozek, vědomí ducha pak na spojnici božská jiskra v srdci − zadní mozek. Ve vašem vědomí duše jsou obě samostatná vědomí původního duálu realizována spojením předního a zadního mozku. Vědomí obou samostatných bytostí ve vás se pokoušejí své naprosto rozdílné programy /Satanovo „sobectví a oddělenost“ a Stvořitelovu „lásku a sjednocení“/ v každém okamžiku vašeho života prosazovat do řídící energetické struktury vaší součtové duše. A vy jako lidé tedy v každém okamžiku cítíte, myslíte a chováte se podle toho, který z těchto dvou programů se právě ve vaší společné duši prosazuje. Pokud neovládáte jemnou magii řízení spolupráce obou programů v sobě a dokonalou energetickou ochranu před negativními vlivy okolí, nemůžete se pak divit tomu, že s vámi život jezdí mentálně a emocionálně jak na horské dráze – nahoru a dolů! Vývoj lidské bytosti v mnoha inkarnacích na Zemi je postaven na postupném snižování podílu ega /zla/ v součtové duši a zvyšování podílu programu ducha /dobra/ v ní. Tomuto vývoji je kladen odpor temnými bytostmi Satana /a nejen jimi, jak si později ukážeme/. Vývoj je naopak podporován bytostmi Světla ze Stvořitelova týmu.

Duše nutně obsahuje části obou základních programů dobra i zla v rozsahu, který sami volíte svým vývojem v mnoha inkarnacích a té dnešní pak svojí vůlí.

Role Stvořitele a Satana

ragauian.cz1_-414x480

Obr. 1: Role Stvořitele a Satana při organizaci hmotného světa a světů jemnohmotných

Po tomto krátkém vstupu do vnitřní konstrukce energetických poměrů lidské bytosti se vraťme k roli Stvořitele a Satana při organizaci hmotného světa a světů jemnohmotných. Na úvod si sdělme skutečnost, že náš vesmír je vesmírem vibračního rozsahu „m“ a je umístěn jako jedna z bublin mezi ostatními bublinami vesmírů téže kategorie. Stvořitel přivádí pro náš vesmír oživující a vyživující sílu z vyššího /pro nás božského/ vesmíru „m+1“ do horní části nově vytvořené bubliny v původně prázdném prostoru. Tři paprsky tvůrčích energií/láska, čistota, spravedlnost/ prostupují od místa vstupu přilehlou část bubliny a jsou zdrojem tvůrčí energie jednak pro tvorbu Stvořitele samotného, jednak pro pozdější tvorbu jím stvořených bytostí. V této fázi se vesmír rozvíjí jako jednotný stejným směrem se Stvořitelem vsazeným programem „láska a sjednocení“. Poměrně brzy po této počáteční fázi vývoje vesmíru dochází k přelomu. Podle tradice se Satan z nějakých /pravděpodobně/ malicherných důvodů nebo po tiché vzájemné dohodě postavil proti Stvořiteli. Osobně se přikláním k variantě druhé.

V rámci vesmíru „m“ ovšem neměl jinou možnost než přejít na opačný konec bubliny. Pokud platí teze, že se chtěl v tvůrčí práci měřit se svým někdejším šéfem, musel tvořit v podmínkách velikého nedostatku světla a tepla a tedy nízkých vibrací /ocitl se v prostoru nejdále od vstupu božských vibrací tam, kde tyto hodnoty byly nejnižší/.

Protože na jeho konci vesmíru je láska a energie nedostatkové zboží, vyvíjí pro jím řízený hmotný vesmír svůj vlastní program „sobectví a oddělenost“. V oblasti jeho panování jedinec prostě o energii musí bojovat.a udržet si ji proti výpadům z okolí.Jeho tvůrčí činnost pokračuje rozšiřováním hmotného vesmíru naproti rozšiřujícímu se vesmíru duchovnímu. Právě jeho činnost v těchto fázích rozvoje hmotných světů přilákala a uvěznila v sobě spoustu padlých duálních poloviček dříve v Jednotě žijících duálních bytostí. V zatím třetí, dnešní, fázi vývoje našeho vesmíru „m“ platí, že duchovní i hmotné světy jsou naplno rozvinuty a jejich další rozvoj je zastaven. Duchovní svět je ve svém hraničním pásmu už příliš ochlazen a proto neschopen dalšího rozvoje. Hmotný svět je zase natolik vibračně již proteplen, že by se v dalším postupu začal vypařovat.

Sféra nízkých vibračních energií vybavená programem „sobectví a oddělenost“ se prosazuje v tomto duálním světě jako sféra zla. Jejím opakem je sféra vysokých vibračních energií vybavená programem „lásky a sjednocení“, která se prosazuje v tomto duálním světě jako sféra dobra. Místem společného bytí lidské multidimenzionální bytosti je prostor na povrchu hmotných světů /hmotné tělo/, pak světy jemnohmotné /prostor pro vývoj duše a její setrvání mimo životy/ a nejnižší vibrační sféry světa duchovního /místo existence duchovního těla/. Další už znáte. K jednotlivým fázím a detailům takto jen hrubě naznačeného vývoje se dostaneme později. Zatím považuji za potřebné pokusit se vám předat klíčovou informaci týkající se směřování současného vývoje lidských bytostí a lidstva jako takového.

Dualita lidského bytí a dvě cesty

Samotná existence duality v sobě zahrnuje i existenci dvou cest, po kterých je možno kráčet k cíli vašich inkarnací. Kristus o

  • první z nich říká, že je úzkou cestou, která k cíli /pozemských inkarnací člověka/ skutečně vede, ale kterou jdou jen nemnozí /a dnes už téměř nikdo/.
  • O té druhé se vyslovil v tom smyslu, že je široká, pohodlná a přestože po ní kráčí téměř všichni, ke skutečnému cíli nevede.

Bohužel Kristova slova platí pro lidskou bytost a lidstvo jako takové v plné míře i po dvou tisíci letech. Dnešní člověk jednoznačně preferuje směřování své vlastní pozornosti a napření vlastní vůle a síly k vytvoření podmínek pro svůj život a osobní vývoj ve vnějším světě, tedy směrem ven ze sebe. Naprosto zapomíná a pravděpodobně ani netuší, že je mu k dispozici i druhá cesta ke směřování pozornosti, vůle a síly v podobě vytváření podmínek pro svůj osobní život a osobní vývoj ve vnitřním světě sebe sama.

Existují tedy dvě cesty směřující k cíli pozemských inkarnací. Cesta falešná, klamná, směrem ven ze sebe a cesta pravá do svého nitra.

Lidstvo dnes většinově kráčí po snadné široké cestě hledání všeho směrem ven ze sebe v okolním makrokosmu. Zapomíná ji uvést do rovnováhy s nejméně stejně důležitou /a z hlediska konečného cíle mnohem důležitější/ nutností kráčet po úzké cestě do svého nitra /mikrokosmu/. To má pro život nás všech dalekosáhlé negativní důsledky.

Cesta hledání směrem ven je falešná

ragauian.cz2_-414x480

Obr. 2: Dvě cesty: Vejděte těsnou branou; prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby; a mnoho je těch, kdo tudy vcházejí. Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo jí nalézá. (Mt 7:13–14)

Již jsem zmínil, že cesta hledání směrem ven ze sebe je falešná. Vám, kteří jste v esoterice už poměrně slušně vzděláni, snad bez dalšího přesvědčování mohu sdělit, že existuje prvotní sféra příčin a až druhotná je sféra uskutečněných následků. Jistě znáte i /pravdivou/ tezi o tom, že si sami řídíte /i když obvykle nevědomě/ svůj život a děje se vám to, co si svým citem a myšlenkou nyní do budoucna připravíte. Pokud můžete přijmout tento pohled na sebe sama a to, co se vám děje v okolním světě, zvažte, zda tohle vše neznamená to, že prvotní je pro vaše prožívání v budoucnu dnešní nastavení vašeho nitra. Já vám z vlastní dlouholeté zkušenosti potvrzuji, že tomu tak je.

Pokud tedy nevíte, jaké signály do vašeho okolí vysílá vaše podvědomí /ale i nadvědomí/, v jakém poměru a jaké intenzitě, absolutně nemůžete tušit, jakou budoucnost si v této i v příštích inkarnacích plánujete.

Pak se vám ovšem děje jen to, co si sami v předstihu jako lidé a lidstvo připravujete. A pak je pozdě se divit a obviňovat jiné kolem sebe /život na Zemi, Satana či Boha/ z problémů způsobených svou vlastní nedokonalostí. Prací na sobě ve vnějším světě jen hasíte požár, který již dávno plápolá ve vašem nitru. A je to práce nekonečná a můžete ji dělat ještě po dalších tisíc inkarnací bezvýsledně. Nehašený a neuhašený požár ve vašem nitru bude neustále propukat znovu i ve vnějším světě…

Zamyslete se proto prosím nad tím, zda je lépe požár hasit efektivně ihned tady a teď ve svém nitru nebo po dlouhá léta či dokonce dlouhé životy bojovat jen s jeho nepřímým stínovým obrazem ve vnějším světě. Zvažte, zda je lépe říznout a vyříznout rakovinou zasaženou tkáň vaší psychiky uvnitř nebo ji následně bolestivě ošetřovat chemoterapií a ozařováním zvenčí. Abych ve své snaze otevřít vám zrak a nasměrovat ho správným směrem nezůstal sám, připomenu vám Kristova slova o tom, že vídáte třísku v oku jiných a nevídáte břevna v oku svém. Připomeňme si:

Tomáš 26Ježíš řekl: Třísku v oku svého bratra vidíš, ale břevno ve svém oku nevidíš. Když odstraníš břevno ze svého oka, pak prohlédneš, abys odstranil třísku z oka svého bratra.

Tím vás chtěla tahle veliká postava lidských dějin upozornit na to, že si zvenčí přitahujete vagón toho hnoje, jehož kyblíček máte v sobě. Co vám dá více práce, vyklidit tu trošku hnoje ze sebe nebo pohnout vagonem ve vnějším světě? Nemluvě o tom, že když se pustíte do likvidace toho vagonu, pouštíte se do práce hodné Sysifa. Vždy, když si budete myslet, že ho máte nahoře /ten vagón/, vyklouzne vám a můžete začít znovu. Bojujete totiž s iluzí, s neexistujícími fantomy, s větrnými mlýny.

Závěrem pro vás nemám, vážení přátelé, dobrou zprávu. Zejména pro ty z vás, kteří jste dosud nevěnovali a nevěnujete pozornost svému nitru a vztahovým problémům ego–duch v něm.

Fakt, že o těch dvou v sobě a nutnosti jejich uvedení do stavu harmonie vůbec nic nevíte, neznamená nic jiného než to, že pokud vůbec některou z těchto cest jdete, je to ta falešná cesta hledání směrem ven.

Protože jinak byste ty dva v sobě už dávno našli!

Po zprávě špatné by měla přijít zpráva dobrá. Snad v tomto případě výjimka pouze potvrzuje pravidlo. Protože mám pro vás druhou nedobrou novinu, pokud ji už nemáte z jiných zdrojů.

Onu falešnou linii práce na duchovním spasení směrem ven ze sebe /do makrokosmu/, kterou jste šli a pravděpodobně jdete dosud, vám otevřela, přivedla vás na ni a svou lží a klamem vás na ní drží v posledních dvou tisících letech římsko-katolická církev a její církve satelitní. V této souvislosti mám k vám prosbu. V následujících textech bude věnován dostatek místa demaskování skutečné role křesťanských církví západního typu jako přímé páky Satanovy pro působení na lidstvo. Tedy samozřejmě i na vás, a to bez ohledu na to, zda jste věřící či ateisté.

Veden snahou osvětlit věci pro váš život /nejen vezdejší/ důležité, budu nucen špínu, zákeřnost a sprostotu církevní manipulace tvrdě a nekompromisně nazývat pravými jmény. Vám, kteří budete mít nutkání mne obviňovat z nelásky k církvi a věřícím, ujišťuji, že budete nevědomky pouze hledat zdůvodnění potřeby svého ega odmítnout to, co vám předkládám. A chci vám připomenout /pokud vám to není známo/, že láska není bezbřehá /jako ta církví propagovaná s nastavováním druhé tváře/, ale láska musí být také vždy čistá a spravedlivá.

A tuto lásku k církvi i jejím představitelům, dokonale suplujícím roli Satana v našem světě, bez pochyby nepostrádám.

Přeji vám klid a pohodu do příštích dní.

pokračovanie – 2 časť

zdroj

 

This entry was posted in Philosophy of Life. Bookmark the permalink.

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Log Out / Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Log Out / Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Log Out / Zmeniť )

Google+ photo

Na komentovanie používate váš Google+ účet. Log Out / Zmeniť )

Connecting to %s