Paul Brunton – O CHOVÁNÍ A UMĚNÍ (1/2)

Paul Brunton – Skrytá nauka za jógou I

O CHOVÁNÍ A UMĚNÍ

Všechno a každý je ve vztahu k něčemu nebo k někomu. Nic a nikdo nestojí sám. Život každého tvora je těsně spojen s životy druhých; jeho domnělá oddělenost a chlubná neodvislost je klam. Lidstvo obzvlášť je mezi sebou propojeno. Proto filozof není pouze filozofem; je také členem společnosti. Nemůže uniknout, aby jím nebyl. Nemůže se úplně vyprostit. I když odejde do jeskyně, bude potřebovat druhého člověka, aby o něj pečoval, nebo psa, aby ho provázel, nebo krávu, aby mu dávala mléko, a hle! již je zde společnost dvou. Jak se bude chovat v této společnosti, bude záviset na etických principech, které zůstanou přesně tytéž, i kdyby to byla společnost dvou milionů a ne pouze dvou. Přispívá tedy filozofie něčím k etice, něčím k hodnotám a něčím k vyznačení správné cesty povinnosti?

00_Paul-Brunton-Quotes-3Odpovědí je, že na celém světě jedině filozofie přispívá k řešení lidské existence v plném rozsahu. Když si jednou uvědomíme tuto velikou pravdu, pak všechny nejdůležitější otázky, které trápí lidstvo, vezmou na sebe zcela novou tvářnost. Tehdy a teprve tehdy je možné dosáhnout uspokojujícího rozřešení starých a spletitých problémů. Samo ovzduší, v němž se mají vypracovat tyto odpovědi, bude zcela změněno. Budeme nuceni, ať se nám to líbí nebo ne, vyjádřit staré otázky novým způsobem, protože měřítko vztahu bude nyní docela jiné, než bylo až dosud. Zde nalézá žák filozofie skutečnou hodnotu svých studií a dostává svou odměnu v probuzeném insightu, který mu ukazuje, jak jednat správně, moudře a dobře. Filozof nemůže mít nikdy nezdar v životě i kdyby měl jakýkoliv nezdar z hlediska „lidského štěstí”. Filozofie je určena nejen k tomu, aby vykládala svět, ale také aby jej zlepšila, neboť ona sleduje ideje k jejich praktickému závěru. Společenský nebo osobní idealismus musí být spojen s dosažitelným cílem, jinak bude škodlivý. Filozofie opatřuje kompasem lidi hnané proudem. Je tedy právě tak pro ty, kteří postrádají jakýkoliv princip etického vedení ve svých životech, jako pro ty, kteří hledají čisté poznání. Shledají, že filozofie je největší pomocí k dosažení správných rozhodnutí v požadavcích praktického života. Co by mohlo být užitečnější v celém dosahu lidské kultury než toto?

Neexistuje ani jediná minuta dne, kdy nejsme zaujati děláním něčeho nebo přemýšlením o něčem, a tento proces trvá po celý náš bdělý život; je to nekonečná a neustálá činnost. Problém, zda to, co děláme nebo o čem přemýšlíme, je správné nebo nesprávné, nejlepší nebo nejhorší, je tedy problém etický; je to jeden z nejzákladnějších a nejdůležitějších problémů, které můžeme vytýčit. Existují dvě otázky, které se staví denně před každého člověka. Jsou to:

  • Jaký způsob jednání je pro mne správný?
  • Která věc je pro mne natolik správná, abych ji hledal?

Různé jiné problémy jsou zahrnuty v tomto jediném problému: co tvoří povinnost člověka. Některé z nich jsou:

  • Co je mou nejvyšší povinností na rozdíl od mé bezprostřední povinnosti, skutečně podstatnou povinností na rozdíl od povinnosti běžné?
  • Co ospravedlňuje přijetí názoru, že existuje něco takového jako povinnost a že to není výtvor lidské fantazie?
  • Co je ustálenou mírou, která mi dovoluje odstupňovat povinnosti na nějaké stupnici?

Toto všechno jsou však filozofické problémy. To naznačuje, že čistá filozofie má ten nejpraktičtější vliv na život. A cokoli člověk vytýčí jako správné nebo nesprávné, je vědomým nebo nevědomým odrazem jeho vědomé nebo nevědomé životní filozofie. Jeho všeobecný názorný vesmír, tedy jeho vědomý nebo nevědomý filozofický názor, ho vybavuje měřítkem jak označit nebo prozkoumat povinnosti nebo touhy.

levandla

Když se filozofie uplatňuje v chování, zajímá se méně o stanovení zvláštních pravidel, ale více o stanovení základních principů. Stará se méně o malé zákonité klauzule a více o široké způsoby žití.

Lidské chování zpravidla ovládá touha. Všechna přání, všechny city, vášně, energie, touhy, sympatie a antipatie se začnou samy regulovat, když je lépe chápeme, když chápeme lépe sami sebe a když chápeme lépe svět. Hodnota tohoto studia se projevuje v

  • obnovené citové rovnováze, a ta se zase blahodárně projevuje v tělesných stavech.
  • Normalizuje krevní tlak a reguluje sekrece žláz.
  • Dále, harmonicky uceluje neurofyziologické funkce.
  • Ukázňuje vášně, přemáhá zlozvyky a odstraňuje nervový strach.
  • Uklidňuje srdce, umožňuje rozumně myslit a vnáší účel do života.
  • Má neobyčejnou cenu pro krále, vládce, prezidenty, vládní činitele, ale i pro odborníky, jako jsou lékaři, právníci, vychovatelé a představitelé obchodní výkonné moci.

Studium filozofie přináší užitek, který blahodárně ovlivňuje jak osobní stránky života, tak i ty, které se týkají povolání. Je velkým nepochopením myslet si, že filozof musí být přívržencem askeze, stoupencem životní negace, zcela vzdálený lidským zájmům a lidským radostem. V pravé filozofii není místo pro nevyléčitelné rozpory asketicko-hedonistického konfliktu. Úzkoprsý asketa popírá život a pohlíží na svět jako na zrádnou past. Ale filozof ho shledává užitečnou školou, v níž se naučí mnoho a kde žije s plným pochopením. Zkušenost mu nenabízí pouze teoretickou potravu nebo myšlenkový obsah, ale také praktický výcvik k získání moudrosti.

Nicméně, Eros a chtivost musejí být náležitě drženy na uzdě. Každý rozumný člověk, který chce upevnit svůj život, je opravdu tak trochu aske-tou. Síla, kterou dává sebeovládání jeho mentálnímu, etickému a fyzickému charakteru, mu pomáhá v každém směru. Když se takový člověk obrátí k hledání pravdy, bude potřebovat ještě více této vnitřní síly. Ochablý slaboch, který podléhá každému impulsu, nezná potěšení být neodvislý, nezná uspokojení ze svobody – nebýt v otroctví ničeho. Ale takové zdravé omezení se nikdy nesmí zaměňovat s nezdravým, nepřirozeným a úplným odmítáním všeho lidského. Jsme zde proto, abychom žili a ne proto, abychom utíkali od života. Musíme nalézt způsob existence, který je rozumný a vyrovnaný, nikoli fanatický a vzdálený. Všechno přemrštěné je omylem; přemrštěné dobro plodí čerstvé zlo, přemrštěná ctnost tvoří novou neřest.

pokračovanie 2 časť

 

This entry was posted in Philosophy of Life. Bookmark the permalink.

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Log Out / Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Log Out / Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Log Out / Zmeniť )

Google+ photo

Na komentovanie používate váš Google+ účet. Log Out / Zmeniť )

Connecting to %s