Duchovní dozrávání člověka – duchovní život

Co je to duchovní život? Co je duch? Abychom si mohli odpovědět na otázku, co je duchovní život, musíme nejprve pochopit, co je duch. Duch je niterná podstata člověka, projevující se citem. Je to vlastní živé jádro člověka – fyzické tělo je jen jeho “ošacením”, jeho fyzickým záhalem. Duchovní život není stav, navozený jen ve chvílích ztišení a pohroužení, jak se domnívají mnozí lidé, zaobírající se různými filosofickými či mystickými směry. Duchovní život je úplně všechno, co prožíváme.

levandla

Rozdíl mezi rozumovými a duchovními lidmi je takový, že rozumoví lidé se tak podřídili svému rozumu, že se jím nechávají zcela ovládat. Když duch odevzdá vládu nad sebou rozumu, tehdy končí všechen duchovní život. Protože rozum zná jen tělesné, hmatatelné požitky, touží jen po hmotném, nedokáže prožívat duchovně a nadhmotně. Dokážeme-li ale ztišit svůj rozum natolik, že začneme prožívat citově, a dokážeme-li se v modlitbě spojovat se světlými výšinami, potom smíme vytušit anebo vycítit, co je to pravý duchovní život.

Je potřebné naučit se rozlišovat cit a pocit. Cítění, skutečný cit, vychází ze srdeční oblasti, člověk jej v projevech prožívá často jako niternou lehkost, povznesení, anebo naopak, tíži na duši. V oblasti solar plexu (sluneční pleteně) pociťujeme všechno hrubší, hmotnější, vnímáme skrze tuto oblast pocity fyzického ohrožení, které nás varují před nebezpečím. Toto vnímání je úžeji spojené s hrubohmotnými smysly. Pokud chceme žít plnohodnotný – duchovní život, musíme oživit spojení s vlastním niterným cítěním.

Přednášející také vysvětlili odlišnost dvou hlavních pojmů – ego a duch. Ego je rozum, o němž se všude hovoří jako o “milém Já”, které je hýčkáno a člověk na něj nedá dopustit. Projevuje se tím, že chce vše jen pro sebe. Duch však působí skrze čistý cit, tlačí na ego, aby jej naučil dbát toho, co říká naše nitro, že je skutečně dobré a správné. Tedy ne na to, o čem si myslíme, že to “víme lépe”, ale aby se naučil podřizovat čistému cítění a vnímání. Rozum se často nechává ošálit zevnějšími událostmi či osobami, a pak jedná nesprávně, avšak cit vidí dále a dokáže tyto okolnosti odhadnout a procítit tak, jaké ve skutečnosti jsou. Používáním těchto přirozených schopností ducha se “prokopáváme” k pravému duchovnímu životu, jenž se stává přirozenou součástí každého dne, a člověk, který naslouchá svému duchu a v čistotě svého cítění udržuje spojení se Světlem, se projevuje láskou, srdečností, s níž se snaží pomáhat i jiným, aby i oni pocítili radost a otevřeli se pomáhajícímu poznání.

Pravý duchovní život je přijímání základního poznání o životě a jeho následné uskutečňování. Skutečným prožíváním a zužitkováním přijatého vědění je jen to, co potom i v každodenním životě skutečně prožíváme a uskutečňujeme. Ten, kdo žije pravý duchovní život, touží pomoci všem lidem, chce ostatním také ukázat Světlo, a ví, že jim může pomoci především vlastním živým příkladem, tím, že celým jeho životem toto duchovní vědění zřetelně proniká – prostředím, v němž žije, jeho chováním k druhým, láskou, kterou vyzařuje, projevuje se to i v jeho odívání, ve vyjadřování zkrátka ve všem, co člověk činí, všude, kde se pohybuje. Důkazem pravého duchovního života jsou výsledky, které po člověku zůstanoučiny, skutky, které vykonal a jimiž pomohl druhým. Kde jsou tedy ti “duchovní lidé” ze všech společenství, kteří mají stát jako vzory pro ostatní, kde jsou ta díla a stavby, které mají svojí nádherou probouzet pravý smysl pro krásu v lidech, které mají tvořit a budovat mosty k jiným? Duchovní člověk se má propracovat vícero stupni rozvoje své osobnosti:

  • Má se naučit spolupracovat s ostatními na vytváření světlých hodnot pro ostatní.
  • Má se stát samostatně zkoumajícím a myslícím lidským duchem.
  • Má rozvíjet své vlastní schopnosti, jimiž je obdařen.
  • Má se stát silným a vnitřně pevným, neohroženě si razícím cestu k pravým hodnotám, ctnostem.

Velkou pomocí mu k tomu mohou být Přikázání, jež ukazují lidskému duchu cestu, po níž má kráčet ke světlým výšinám.

zdroj

 

This entry was posted in Philosophy of Life. Bookmark the permalink.

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Log Out / Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Log Out / Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Log Out / Zmeniť )

Google+ photo

Na komentovanie používate váš Google+ účet. Log Out / Zmeniť )

Connecting to %s