Transfúzia krvi a zmena osobnosti

Transfúze krve mi změnila osobnost, tvrdí žena

Nedávno náš magazín přinesl článek o přenosu charakterových vlastností mezi dárci a příjemci transplantovaných orgánů. Redakci Energie života se ozvala devětapadesátiletá žena, které sice neprošla tímto zákrokem, ale zato během operačního zákroku dostala transfúzi krve. A po návratu z nemocnice začala silně pociťovat, že v jejím charakteru se objevily vlastnosti, které do té doby vůbec neměla.

„Jelikož jím velmi střídmě a z masa už cca 30 let jen kuřecí a rybí maso, po operaci jsem byla nesmírně překvapena svou změněnou chutí k jídlu! Ne snědla, ale snad doslova ´sežrala´ bych snad úplně vše, co jsem kde viděla,“ popisuje žena změnu apetitu. Podle ní stačilo, když viděla v televizi reklamu na guláš a okamžitě ji přepadla obrovská chuť na propagované jídlo. „Znám se a věděla jsem, že to nejsem já, že to není moje a že mi to nepatří,“ vypráví Iva Lenta. Navíc ji neustále hlavou probíhaly myšlenky, jako kdyby byla mužem a nikoliv ženou. „I mé city byly najednou úplně jiné! Jsem velká citlivka. A najednou jsem na vše měla úplně jiný úhel pohledu a vnímání. Hodně jsem o tom přemýšlela a naštěstí se mi to podařilo překonávat už během těch prožitků. Ale opravdu to nebylo nic příjemného,“ říká Iva Lenta.

Po této prožité zkušenosti dospěla k závěru, že vůbec není jedno, od koho člověk dostane krev, což samozřejmě platí i pro transplantaci orgánů. „Bohužel nenacházím jiné řešení než to, že než se někdo rozhodne ´kousek sebe´ darovat, měl by předtím uvědoměle na sobě ´pracovat´ do té míry, aby i jeho dar byl po všech stránkách ´čistý´ či alespoň neutrální ve smyslu přenosu všech energetických vibrací. Což je zatím asi pouhá utopie,“ povzdechla si Iva Lenta.

Jana Nováková, která také podstoupila transfúzi, tvrdí, že jí tento zákrok rovněž částečně změnil. „Dostala jsme při operaci srdce krev. Po probuzení první, co mne napadlo, byla chuť na kávu. A to jsem ji nepila, nikdy mi totiž nedělala dobře. Hned jak mě pustili domů, tak první byla káva. Od té doby ji piji stále a přitom mi vůbec mi nedělá,“ kroutí hlavou Jana Nováková.

DNA dárců se může v krvi příjemce vyskytovat až rok, zjistila studie

„Studie ukázaly, že DNA dárců se může v krvi příjemců po transfúzi vyskytovat po dobu několika dnů, někdy i déle. Ale i vzhledem k přítomnosti cizí DNA v krvi je nepravděpodobné, že by mohly významně změnit genetické testy,“ skepticky pronáší Michelle N. Gong, profesorka lékařské fakulty Mount Sinai v New Yorku. Červené krvinky, které jsou primární složkou transfuzí, totiž podle ní nemají jádro a ani DNA. I když transplantovaná krev DNA dárce skutečně obsahuje, a sice v podobě miliardy buněk bílých krvinek na jednotku krve, než dojde k transfúzi, tak se krev filtruje, aby se bílé krvinky odstranily.

Přesto jich může okolo miliónu v jednotce darované krve zůstat. Vyšetřovatelé objevili DNA dárce po transfuzi za pomocí procesu zvaného polymerázová řetězová reakce, která zesiluje nepatrné množství genetického materiálu pro detekci a identifikaci specifických genů. Díky této metodě, která zesílila mužské geny u žen, které obdržely transfuzí od mužských dárců, se prokázalo, že DNA dárce zůstává v krvi příjemců po dobu až sedmi dnů. A v případě pacientek, které byly nuceny přijmout velké množství krve, se doba „přežití“ cizí DNA protáhla až na jeden a půl roku.

Může ovšem podle lékařů nevýznamné množství dárcovské DNA v krvi příjemců uchovávat informace o dárcích, jak se stalo v případě dvou výše zmiňovaných žen? Podle nejnovějších vědeckých výzkumů se zdá, že pro přenos informací na množství až tolik nezáleží.

DNA přijímá a zároveň vysílá informace, objevili ruští vědci

Členové Ruské akademie věd Dr. Pjotr Garjajev a Vladimír Poponin již před časem zjistili, že DNA funguje jako vysílač a přijímač informací, téměř jako počítačový čip. Ba co více, podle Garjajeva je DNA nejen vysílačem a přijímačem elektromagnetického záření ve formě energie, ale rovněž absorbuje informace obsažené v záření a interpretuje dále. DNA by se tak mohla označit jako velmi složitý interaktivní optický biočip. Ruští výzkumníci se s těmito závěry ovšem nespokojili a podrobili DNA lingvistické analýze. A díky ní zjistili, že takzvaná nekódující DNA se řídí stejnými pravidly jako naše lidské jazyky. Znamená to, že struktura genetického kódu může být spojena s každou existující lidskou řečí.

Každý máme svůj specifický genetický podpis. Pokud bychom jej vložili do RFID čipu (slouží například k identifikaci zboží), ten by začal fungovat jako GPS zařízení, pomocí něhož by nás mohli najít kdekoliv a kdykoliv na celém světě.

Využití této technologie je opravdu široké. Nabízí se například při hledání pohřešovaných osob. Ale rovněž může být použita ke sledování osob, aniž by o tom věděly. Třeba i vás, kteří jste právě dočetli tento článek až do konce. A nejde jen o pouhé monitorování pohybu, jak je to možné již dnes prostřednictvím mobilních telefonů. Tady je v sázce mnohem víc. Jde o přímý přístup do naší mysli. (amber)

zdroje:
vlastní
http://www.scientificamerican.com/article/donor-blood-transfustion
https://thebeaconsglare.wordpress.com/2012/02/17/the-song-of-your-dna

***

http://www.energiezivota.com/co-za-cim-je/393-transfuze-krve-mi-zmenila-osobnost-tvrdi-zena