HYPERBOREA (7)

predchádzajúca 6 časť

V Karélii hledalo i Ahnenerbe

Zmínili jsme už hledání čehosi, co by mohlo mít nějakou spojitost s Hyperboreou, ze strany ruských vědců a Čeky, ale oni nebyli jediní, koho tento nevlídný, zastrčený, leč svým způsobem velmi krásný kraj lákal. Minimálně stejné úsilí jako Rusové totiž o něco později vyvíjeli i Němci, a to v podobě elitní jednotky Ahnenerbe, která přece nikdy nemohla chybět tam, kde šlo o něco hodně velkého a hodně tajného, kdy se jednalo o mystické experimenty, hledání starověkých znalostí a tajných artefaktů. A tak nás zajisté nepřekvapí, že nedávno se na veřejnosti objevil zajímavý a docela bizarní fakt, že němečtí vojáci prováděli velké utajené pátrání i v Karélii.  Ale co nebo kdo vlastně bylo Ahnenerbe?

h53-AhnenerbeNěmci vůbec nebrali na lehkou váhu zvěsti o tom, že před námi tu byly už mnohé civilizace, které dosáhly minimálně téhož stupně vývoje, jako my, a mnohdy se dostaly dál, protože chápaly, že není realitou pouze a výlučně to, na co si můžeme sáhnout, a dokázaly do svých výzkumů zapojit nejen logiku, ale i duchovno a pomoc “nadpřirozených” sil.  Hitlerovým snem bylo dosažení globální nadvlády. Jasně však on i jeho nejbližší okolí chápali, že k tomu by se náramně hodila nějaká nová supermocná zbraň, jakou nikdo jiný nemá. Avšak vývoj, který v této oblasti samozřejmě probíhal, vyžadoval nejen čas, ale i mohutné zařízení schopné produkovat nepředstavitelnou energii. Německý vůdce, který byl vždy náchylný využívat mystiku a okultní teorie, se rozhodl jít cestou nejmenšího odporu. A tak tým jeho vědců sledoval mýty a tradice národů o tajných artefaktech – my víme, že většina z nich má nepochybně pravdivé jádro – a něco takového patrně i našel. To jistě slibovalo nebývalé vyhlídky.

A právě pro takové vyhledávání ve velkém měřítku byly vytvořeny německé elitní jednotky zvláštního určení. Vykrádaly knihovny a muzea Polska, Francie, SSSR a řádily i u nás, zabavovaly staré rukopisy a to nejcennější odvážely. Je nesporné, že Hitler si byl jist, že tyto tajné dokumenty v sobě ukrývají přesnou informaci o tom, kde je co ukryto a jak je možné s tím pracovat. Mezi těmito jednotkami zvláštního určení bylo i oddělení Ahnenerbe. Je známo, že členové právě této jednotky se zabývali mystickým vývojem.

Že svou pozorností Karélii neopominuly ani elitní nacistické jednotky Totenkopf, potvrdil v lesích u Kestěňgy objevený medailon jednoho z důstojníků. Vojáci této divize byli často používáni na provedení těch nejdůležitějších operací. Účastnili se bitvy u Stalingradu i v Kurském oblouku. Co však pohledávali v téměř pusté a nehostinné Karélii a proč bojovali o holé výšiny? Například vedle Vottovaary probíhaly těžké boje, v nichž zahynulo všech sto bránících partyzánů. Co tu bylo tak důležitého, že se zde objevil i důstojník elitní jednotky? Bylo toho více:

h54-obr7Tak například na vzdáleném severním kolském pobřeží v Liinachamari (69.653539, 31.340335; 69.648219, 31.338323; 69.645868, 31.328815; zas ten jednatřicátý poledník) Němci stavěli podivné kruhové stavby, které tu díky neobyčejné kvalitě použitého betonu zůstaly zcela nepoškozené až do dnešních dnů. Existují odůvodněné předpoklady, že to byly kotvící kruhové rampy pro antigravitační deskovitá plavidla, kterých byla v rozsáhlém podzemí ukryta celá letka. 

h55-talíř1Dobře – že Němci měli “létající talíře”, není dnes už žádné tajemství, naši dědové je viděli i v Praze ve Kbelích, ale zajímavé je, proč je Němci museli mít takhle z ruky a ne třeba v Německu. K jejich startu totiž údajně potřebovali věci, které se nacházely zde: karelský šungit, nejkvalitnější na světě, přesně sestavený ze stejných kusů přesně stanovené váhy do určité 3D sestavy a k tomu pomoc saamských šamanů spolupracujících s Viktorem Schauenbergem (a nám už je teď jasné, proč pak museli skončit v Mauthausenu). A patrně ještě zdroj nebývalé energie. K tomu je třeba říci, že právě v této jinak naprosto nehostinné oblasti je hned několik zvláštností: jednak tu je výrazně zvýšený výskyt seidů, které tu najdete doslova na každém kroku; jednak ze všech kamenů tu z naprosto nepochopitelné příčiny kape voda, přestože v podzemí žádná není a nejsou tu ani močály; a zatřetí je tu mnoho velkých křemencových žil, které vedou z povrchu země hluboko, snad až přímo do jádra planety, což opět nebylo nalezeno nikde jinde na světě. Ty mohly být používané jako gigantické piezoelementy k získávání obrovského množství energie potřebné k vypuštění létajícího objektu. A jsme u toho. Co Němce zajímalo dál:

Pátracímu oddílu vedenému Viktorem Komkovem se podařilo najít u Jeletozera (66.086352, 31.828557), nemajícího naprosto žádný vojenský význam, dvě mohutné obranné linie. První byla pod kontrolou jednotky norských dobrovolníků v sestavě 6. horské divize SS “Nord”, druhá – Horských myslivců téže divize SS. Zde u Jeletozera bylo objeveno také nevelké provizorní městečko, podle odhadu vědců postavené původně pro výzkum, nikoli pro potřeby obrany. V jednom ze zákopů pak byla nalezena šavle, kterou mohli nosit jen vysocí armádní důstojníci. Taková zbraň se používala při provádění speciálních magických rituálů. V bezprostřední blízkosti pak byly nalezeny tři jeskyně, nicméně proniknout do nich se nepodařilo – všechny byly velmi důkladně zničené výbuchy.

Co dál asi mohly hledat elitní německé jednotky v Karélii? Podle jedné z legend by tu někde v podzemí měl být chrám bohyně Jumally a v něm je uložen “Zlatý pohár Vikingů“, který svému majiteli poskytuje obrovské možnosti. Co to přesně bylo a že to asi nebylo na pití, je jasné. Ale říci přesněji, co by onen “pohár” vlastně měl umět, není známo, i když výzkumníci předpokládají, že jeho magické síly jsou prakticky neomezené. Pohár hledal i slavný ruský mystik Nikolaj Roerich. Dozvěděl se o něm z tajných dokumentů svého otce Konstantina Fjodoroviče Roericha, jednoho z vůdců petrohradských zednářů, a nelenoval si sem nějakých tisíc kilometrů zaskočit.  A tak je tedy jasné, že tak vzácný artefakt, který svému majiteli umožňuje získat neomezené možnosti, nemohl nepřitáhnout pozornost hitlerovské armády.

Ale je také možné, že nacisté nehledali ani pohár Vikingů.

h57-obr4Před časem totiž učinil výzkumník Kolského poloostrova a Karélie, člen Ruské geologické společnosti Vladislav Trošin úžasný, ale zároveň děsivý objev. Našel tajné materiály, které bezpochyby svědčí o tom, že Němci používali speciální “místa síly” k vývoji takzvaných “seid-zbraní”.

Karélští domorodci, Saamové, vyprávějí, že v seidech, o sestavě ať už přírodní nebo lidskou rukou vytvořené, skládajících se z velkého balvanu postaveného na několika menších kamenech, žije duch, kterého oni uctívají. “Za pomoci speciálních rituálů je pak možné ho donutit provádět úkoly z hlediska současné vědy naprosto neuvěřitelné,” – říká V. Trošin. Dnes jsou seidy roztroušené po celém území Karélie i Kolského poloostrova.

Co je však překvapivé – balvany vážící někdy i desítky tun, se mohou čas od času přesouvat! Saamové tvrdí, že tento záhadný jev je důsledkem neustálé komunikace šamanů s vyššími duchy, kteří tato území obývají. Neuvěřitelně vypadá i něco jiného: každý rok se množství tajemných seidů zvyšuje, jako by doslova vyrůstaly ze země. A ty, které se vlivem deště a větrů začínají bortit, jsou jakousi neviditelnou rukou obnovovány.

Trošin po prozkoumání značného území Karélie došel k závěru, že skupině Ahnenerbe se zřejmě podařilo nemožné – téměř si seidy podrobili, aby plnily jejich zadání! “Stačí se podívat na mapy Karélie z roků války, kudy vedly linie fronty, a srovnat je s rozložením geologických zlomů. Zapadají do sebe.” Přesně tak by také vypadal výsledek interakce Ahnenerbe s mystickými seidy – podobné anomální zóny totiž často vznikají v místech hromadění ohromné energie. Do té doby však zde linie zlomů nikdy nebyly pozorovány.  No nic. Ahnenerbe v Karélii bezpochyby dělala velkou výzkumnou práci. Nicméně výsledky, k nimž se elita SS ve svých výzkumech dostala, ať raději nikdy nevyjdou na světlo světa…

***

Takže který výdobytek starověké vědy v Karélii a na Kole všichni hledali?  Byl to princip merjačeňja, které na jediné slovo učiní z davu poslušná zombie?  Nebo Zlatý pohár Vikingů či Kámen Čingischána mající možnosti ještě daleko širší?  Zajímalo je snad ono působení panické hrůzy, které z určitých míst vyhnalo a do dnešních dnů vyhání kohokoli nebo cokoli, co tam neoprávněně vstoupí? A co ovládnutí seidů?

Vůbec bych se však nedivila, kdyby tu byla ještě řada dalších důvodů, o nichž nemáme ani tušení a v dohledné době nám to určitě nikdo nepoví. Takže nevím… Jo, a minule jsem ještě zapomněla říci, že to pohoří, v němž leží ono posvátné Seidozero, kam se všichni tak vehementně chtěli dostat, se jmenuje – Chibiny.

h58-Donald Cook

pokračovanie 8 časť

zdroje:

(©)2016 myslenkyocemkoli.blogspot.com

Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

http://myslenkyocemkoli.blogspot.sk/2016/03/hyperborea-7.html

17_03

This entry was posted in Dejiny. Bookmark the permalink.

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Log Out / Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Log Out / Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Log Out / Zmeniť )

Google+ photo

Na komentovanie používate váš Google+ účet. Log Out / Zmeniť )

Connecting to %s