Chrám sv. Sofie – Duchovní perla Slovanů

Chrám sv. Sofie je svým architektonickým řešením historická památka, kterou nejde uchopit jediným pohledem. Na začátku se vám Sofie může jevit ne příliš velká. Existují chrámy a kostely mnohem honosnější. První věc, která upoutá vaši pozornost je, že ať se na ni díváte z jakékoliv strany, neodhalí se celá najednou. Dokonce, i když se k ní přibližujete, je těžké spočítat, kolik má nahoře kopulí. A to není náhoda. Na jedné straně jsou proporce stavby souměrné, nejsou vůči lidskému měřítku nějak výrazné, avšak na druhou stranu se nám její úchvatná rozlehlost odhaluje postupně. Celá Sofie se nám otevře až seshora, pokud se vyšplháme na zvonici, jinak řečeno z ptačí perspektivy.

sofia1Kyjev byl v tomto období rozdělen do dvou hlavních částí: horní město a dolní město Podil. Tou částí, kde žilo obyčejné obyvatelstvo, kde byly dílny, žili řemeslníci, provozovaly se trhy, kde vlastně probíhal veškerý městský život, byl Podil. Horní Kyjev byl zvláštní částí města, více známý jako knížecí hrad.

Knížecí hrad bylo vlastně Vladimírovo město kolem Desetinného chrámu. Tam se nacházela knížecí rezidence a palácové seskupení. Zajímavým faktem je, že Jaroslav Moudrý, který dal vystavět větší část města, kterou obepínaly dřevěné zdi a val, nebudoval paláce v centru, kde se nacházel chrám sv. Sofie. Známe jen jediný palác v Irininské ulici, který je poměrně malý ve srovnání s paláci v blízkosti Desetinného chrámu. Podle mého názoru to není náhoda. To znamená, že knížecí palácové seskupení nebylo centrem tohoto města. Vlastně tam Jaroslav Moudrý ani svůj knížecí dvůr nepřesunul, zůstal tam, kde byl dvůr Vladimira Velikého (otce Jaroslava Moudrého).Takže Jaroslavovo město, velké asi 800 na 800 metrů, bylo rozplánováno tak, že se v jeho centru nacházela Sofie, obklopená kamennou zdí. Právě
sv.Sofie stojí na křižovatce dvou hlavních silnic, z nichž jedna byla od Zlaté do Sofijské Brány, kde byl vjezd do Vladimírova města, a ta druhá – od Ljadské brány, kde se teď nachází Náměstí nezávislosti (majdan), kde procházela Jaroslavovým městem, až do Lvovského náměstí.

sofia2Před Sofií stojí dva kláštery (Irininskij a Georgievskij), které jsou zasvěcené nebeským patronům samotného knížete a jeho manželky. Nedaleko sv. Sofie se nachází další velký chrám, jehož název není dosud známý. V kronice však o něm není zmínka. Je důležité pochopit velkolepost tohoto seskupení: Sofie společně s dalšími třemi velkými chrámy, a samozřejmou součástí tohoto seskupení je i Zlatá brána s církví Zvěstování Panny Marie vedle ní. Byla to jediná celistvá skupina.

Chrám sv. Sofie byl symbolem Zvěstování. Jaroslavovo město bylo zřejmě postaveno jako město blahé zvěsti, jako projevená „Blahodať“ nebo obraz nebeského města. A Vladimírovo město – kněží hrad – se stalo městem zákona. Takže vlastně můžeme pozorovat dva hrady. Knížecí město s paláci a knížecí dvůr, který symbolizoval pravomoc a zákon a město Blahé zvěsti, kde si zřejmě i sám kníže uvědomoval, že ani on tam nemá právo postavit palác.

***

„Mimochodem, v minulosti v Kyjevské Rusi nebyla původní varianta chrámu Svaté Sofie („Božské moudrosti“) v Kyjevě ničím jiným než pětilodním křížovo-kupolovitým chrámem s 13 kupolemi, majícími pyramidální kompozici. Na kupolích chrámu přitom nebyly umístěny pouze kříže, ale kříže, v jejichž základu se nacházel horizontální srpek se špičkami nahoru. Navíc, střed (ve tvaru kruhu) každého kříže protínal ještě kosý kříž a celková kompozice vypadala jako rovnostranný kříž. Byla tam veškerá starodávná duchovní symbolika: kruh, kosočtverec, poukázání na 3, 4, 6, 7, 8, 9, 12 a 13 a také znak AllatRa. Tento chrám byl zasvěcen Zvěstování, tedy Bohorodičce a Archandělu Gabrielovi.

Prototypem chrámů s takovou symbolikou v Kyjevské Rusi posloužil právě kyjevský chrám Svaté Sofie. Byl postaven v 11. století v centru Kyjeva podle projektu, který doporučil knížeti Jaroslavovi Moudrému Agapit Pečerský. Chrám neměl obdoby ani v byzantské architektuře té doby. …Symboly, a dokonce i sama neobyčejná architektura pětilodního křížovo-kopulovitého Sofijského chrámu se 13 kupolemi a pyramidovitou kompozicí vůbec nejsou náhodné. Mimochodem, nemohl byste vysvětlit čtenářům, co v architektuře znamená „loď“?

sofia3Rigden: To slovo je utvořeno od latinského slova „navis“ – „koráb“. V architektuře označuje podlouhlou část budovy, takovou protáhlou místnost, připomínající koráb, ve tvaru symbolické „sluneční bárky“ (známé ještě za dob Tripolské civilizace, kdy ji vyobrazovali s kruhem, v podobě znaku AllatRa), nebo jak ji nazývali v mytologii Starověkého Egypta – „Bárka věčnosti“. Mimochodem, později, ve 12. Století tak začali nazývat mořeplavecké plachetnice (lodě). V symbolickém významu toho chrámu to označovalo „bárku, plující napříč časem“, „duchovní archu“ Kyjevské Rusi.

Anastasia: Je třeba poznamenat, že budova Chrámu Svaté Sofie v Kyjevu byla několikrát částečně zničena, a to jak lidmi, tak časem. V období mezi 17. a 18. stoletím v důsledku přestavby zcela podstatně změnila svoji vnější podobu.

Rigden: Je to skutečně tak. Co je ale zajímavé, nehledě na všechny ty téměř tisícileté peripetie, dodnes ve zvláštním výklenku – klenba hlavního oltáře září ta stará ruská pravoslavná perla – šestimetrová mozaika Bohorodičky, takzvaná „Oranta“. V křesťanství se považuje za jeden z ikonografických typů Bohorodičky, která se zobrazuje v životní velikosti s rukama zdviženýma do úrovně tváře, ohnutými v loktech.

Anastasia: Tedy, ruce Bohorodičky jsou vyobrazeny ve tvaru symbolického znaku Allat – téhož starodávného symbolu duchovního splynutí Osobnosti a Duše, osvícení a pochopení Pravdy, dosažení duchovního osvobození, které bylo známo starodávným národům v různých dobách, ve tvaru výše zmíněného symbolu, podobného „brouku“, a také jako vyobrazení starodávných bohyní se zdviženýma rukama. Tentýž starodávný symbol, zaznamenaný „prehistorickými“ lidmi v podobě petroglyfu, ukazujícího na to, že takového stavu duchovního osvobození může člověk dosáhnout pouze za přispění tvořivých sil Allat.

Rigden: Naprosto přesně. Čili, vyobrazení Bohorodičky „Oranty“ v tmavomodrém oděvu, stojící na čtyřúhelníkovém podstavci, je umístěno na kulatém zlatavém mozaikovém podkladu. Mimochodem, ve změněném stavu vědomí (rozšířeném duchovním vnímání) může člověk, hledící na Bohorodičku, spatřit efekt zeleného světla, od ní vyzařujícího. V oblouku nad klenbou tohoto unikátního výklenku se dochoval nápis v řečtině od asketů Athosu pro budoucí pokolení Kyjevské Rusi: „Bůh uvnitř ní stále zůstává: pomůže jí Bůh od rána do rána.“

V kontextu vyprávění o Kyjevské Rusi bych rád upozornil na následující, neméně důležitou stránku dějin. V Kyjevské Rusi bylo uctívání Archanděla Gabriela a Panny Marie společné od samého počátku jak se patří. Teprve mnohem později, v 15. století, lidé vyčlenili uctívání Archanděla Gabriela z kultu Zvěstování Svaté Bohorodičky, ačkoliv to bylo chybné. Tam, kde Panna posvátně tvoří, vždy s Ní přebývá i Duch Svatý. Mimochodem, v náboženských představách Slovanů (ještě před přijetím křesťanství) se společně uctívaly páry z mužského a ženského božstva, řekneme-li to tedy naším jazykem – ve významu duchovního symbolu božského Lotosu (plánu) a tvořivé síly Allat (ztělesnění plánu).

Anastasia: Ano, to je možné vypátrat podle mytologických postav slovanských posvátných legend, které se dochovaly z pradávných časů.

Rigden: Co se týká Archanděla Gabriela a Panny Marie, na oltářních sloupech hlavní východní klenby Sofijského chrámu v Kyjevě, kde je umístěna Bohorodička „Oranta“, se dodnes dochovala mozaiková vyobrazení Zvěstování.

Anastasia: Ano, na jednom sloupu je tam vyobrazen Archanděl Gabriel, jehož prsty pravé ruky jsou spojeny do gesta požehnání. Na dalším sloupu je vyobrazena Bohorodička s vřetenem v rukou, předoucí duchovní nit‘ lidského života.

sofia4Hlavní obraz chrámu sv. Sofie Kyjevské je Maria Oranta, nazývaná též „nezničitelná zeď“. Tradice, kdy hlavní a centrální postavou chrámů byla Panna Marie, tudíž ženská podstata, se časem změnila. V později vybudovaných chrámech to už nenajdete. Původně v Sofii ikonostas nebyl. Ten, který můžete vidět nyní, byl postaven až na počátku 18. století. Původně byla na tomto místě jen mramorová ohrádka s ikonami, ale prostor byl otevřený. Byl posvátný a právo do něj vstoupit měl jen kněz. Zároveň bylo odtud vidět na všechny mozaiky, které jsou na nižších úrovních pod Marií Orantou. Původně všechno vypadalo jinak, než jak to vidíme nyní. Je velmi důležité si to uvědomit, abychom pochopili, jaké pocity v té době lidé zažívali při návštěvě chrámu. Bez tohoto pohledu je nemožné pochopit význam samotného chrámu a co se do něj vkládalo.

Jádro chrámu sv. Sofie je ve tvaru prostorového kříže. Vůbec celá architektura Sofii je unikátní. Chrám s takovým prostorovým rozložením neměl žádné přímé analogie v architektuře Byzance. Je to zcela nový typ architektonické kompozice.

Sofie má dva pásy galerií. Jedny jsou patrové – uzavřené a druhé vnější – otevřené. Na počátku byly vnější galerie otevřené, takže do chrámu proudilo hodně světla, mnohem více než teď. Na konci 17. století, v době obrození, byla v Sofii provedena nadstavba druhého pásu galerií ve stylu kozáckého baroka. Tento druhý pás vnějších galerií zůstal dodnes. Proto se dovnitř chrámu dostává mnohem méně světla a to ve svém důsledku hodně ovlivňuje dojem, který dostáváme ze souhry světla a barev při pozorování nástěnných fresek a obrazů.

V obrazu Marie Oranty jsou viditelné tři světelné vlny díky tomu, že je namalován na zakřiveném povrchu stěny. Kromě toho byly na samotné stěně během výstavby záměrně vyrobeny tří reliéfní vlny pokryté zlatým smaltem a tím byl vytvořen efekt 3 světelných vln. Podíváme-li se na Orantu za přirozeného osvětlení, máme dojem, že se nenachází na zdi, ale jakoby vystupuje do prostoru a její obraz se prozáří. Její obličej i celá postava začínají poblikávat a rozsvítí se. Kromě toho se během bohoslužeb zapalovaly svíčky, od kterých proudily vlny teplého vzduchu vzhůru a díky vibrujícímu vzduchu přestávaly být světelné vlny statické a začali se pohybovat, stávaly se jakoby skutečnými. Dokážete si to představit: duhová záře mozaiky a překřížení světelných paprsků.

Když se přibližujete k Orantě, procházíte skrz několik světelných překřížení, které tvoří světlo, které prochází okny z jihu na sever a z východu na západ. Tyto světelné potoky se protínají v několika místech, a tak vzniká opravdu neopakovatelný dojem. Zdi mizí, hmota se stává světlem a vnímáte úplně jinou realitu.

Křesťanství, jakožto náboženství, v sobě nese velké provinění vůči ženě a je třeba si to upřímně přiznat: postavení ženy je ponižující. Nic podobného v učení Ježíše Krista nebylo. Církev se snažila, bohužel, v různých dobách, a to zejména v těch pozdějších, ponížit ženu a spolu s tím ponížit všechno to jemné a něžné v životě, co žena od přírody dává. Ženy mají také vyvinutější intuici než muži, u kterých převažuje více racionální, hrubé vnímání světa. Křesťanství se snažilo odstranit z náboženství význam ženy, zejména postavu Marie Magdalény. Byla jedním z nejbližších Kristových učedníků podle Evangelií, která se dochovala do naší doby. Evangelia, která jsou v Bibli, jsou jen vybrané texty, které se církvi hodily. Z postavy Máří Magdalény udělali kající se obraz hříšnice. Setkání s Kristem změnilo Marie Magdaleně celý život. Jako jedna z prvních rozpoznala Krista a uviděla v něm toho, kým doopravdy byl. Samozřejmě, že Marie Magdaléna nebyla jen obyčejný člověk.

Ptáte se, zda může být Marie Magdaléna na obraze Marie Oranty? Pokud mluvíme o Orantě jako o ženském principu, pak je to určitě Marie Magdaléna.

Sofia je plná různých symbolů a znaků. Jsou nejen na stěnách, ale i v celkové architektuře a kompozici chrámu. Tady není nic náhodné. Můžeme se pokusit tyto znaky přeložit, ale je velmi důležité si uvědomit, co se za těmito znaky skrývá. Zde nám může pomoci komplexní obraz Sofii a dojem, který na nás má, když se na ni díváme. Ovšem bez těchto zážitků bude tlumočení sofijských znaků jen vymyšlená a vykonstruovaná spekulace, která nemá nic společného s realitou. Každý znak je symbol, a symbol – to není jen nějaký výkres, kde je popsáno, co znamená. Specifika znaků spočívají v jejich univerzalitě. Znaky nemají žádné určité hranice a jejich hloubka je jako paprsek, který se ztrácí v bezmeznosti. Sofia je unikátní v přeplněnosti znaky. Vidíme zde například kola s 8 paprsky, která hodně připomínají kola zákona v buddhismu. Ve skutečnosti jsou identická: kolo a 8 paprsků. A není to náhoda.

Symboly chrámu sv. Sofie totiž nebyly jen abstrakce. Musíme nejdřív procítit a prožít tento nádherný zážitek, a potom teprve přichází samotné pochopení všeho, co se za tím skrývá. Neboť ve všech těchto obrazech a symbolech vidíme nejen hmotu, ale hlavně jemný svět vibrací.

Pod vlivem vnitřních zážitků to všechno ožívá, odhaluje se jejich skutečný smysl a otevírá se jiná realita. Ne tato úzká, hrubohmotná, kterou vidíme v každodenním životě, ale ten podivuhodný a okouzlující svět krásy, svět kosmu, svět jemných paprsků a obrazů, ta velká a nádherná skutečná realita. Ve všech věcech existují pospolu dvě skutečnosti: hrubá a jemná. Sofia je právě to místo, kde se před námi tato velká skutečná realita otevírá, ale jen tehdy, pokud v sobě máme jemnější pocity a jsme více vnímaví a více pozorní. Dá se tomu naučit a rozvíjet to v sobě, a potom se nám tato jemná realita začne postupně otevírat.

V době Jaroslava Moudrého bylo Křesťanství vnímáno nikoli jako konfese, ale jako duchovní tradice, která nemá žádné konfesní hranice. Jeho základem bylo „Náboženství srdce“, upřímná víra a hledání pravdy. To umožňovalo syntézu a dialog kultur, přijetí toho, co jen zvenčí vypadalo odlišně, ale v podstatě mělo stejný základ, pouze jiné duchovní tradice, jako Islám a Buddhismus. Byl to opravdu otevřený svět. Cesty byly nanejvýš rozvětvené. Tato vzájemná výměna byla v té době nepřetržitá.

Sofia je ještě specifická tím, že všechny její stěny jsou pokryté malbami. Je to kombinace mozaiky a fresky. Nic podobného v době Byzantské říše nebylo. Mozaika se používala při výzdobě chrámů, ale pouze v horní části. Samotné stěny byly zdobeny mramorem. Kde byly dekorace méně nákladné, používaly se fresky, ovšem také jen v horní části.

Sofia měla s určitostí vliv nejen na samotný Kyjev, ale v podstatě na celý křesťanský svět a myslím, že nejen křesťanský. V chrámu Sofia bylo malbami pokryté všechno. Duhové záření, uprostřed kterého byla postava Oranty, jakoby stojící v prostoru ve vlnách světla, které dopadalo seshora společně s vibracemi sborového zpěvu doprovázeného varhany (Sofia je v té době měla), tato souhra kombinace světla a zvukové vibrace opravdu budila dojem vstupu do světa jemnohmotných energií.

„Pro moudré lidi není vůbec těžké pochopit, proč se Sofijský chrám stal prvním architektonickým památníkem na území Ukrajiny, jež byl zapsán na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO. To tedy znamená, že je zakázáno ho jakkoli přestavovat a předávat ho jakékoli náboženské organizaci a vykonávat v něm bohoslužby.

Anastasia: Zdá se, že svobodní zednáři od Archóntů přestavěli původní budovu a nyní, s pomocí svého původního nástroje UNESCO kladou podmínky místním obyvatelům týkající se toho, že není možné chrám přestavovat a ještě v něm nelze vykonávat původní pravoslavné bohoslužby, řekněme tedy „aktivovat perlu“?! (čtěte více v knize AllatRa od A.Novych na str. 537)

Staří Slované se tradičně obraceli k ženě se slovy: „Duše moje“. Naši předkové věděli o klíčové roli ženského principu ve Vesmíru, v poznání své pravé podstaty a skutečného smyslu života. V dnešní době jsou toho důkazem nesčetné historické dokumenty, kulturní památky a archeologické artefakty v různých kulturách, v různých obdobích a v různých zemích.

Překlad video rozhovoru s Andrejem V. Skybou, vědeckým pracovníkem akademie věd Ukrajiny (NAS Ukraine); úryvek z knihy AllatRa A.Novych

http://allatra.eu/publications/chram-sv-sofie-duchovni-perla-slovanu

love_3

Reklamy
This entry was posted in Atla-Ra. Bookmark the permalink.

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Google+ photo

Na komentovanie používate váš Google+ účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Connecting to %s